Vážení posluchači Radia Proglas!

V těchto dnech nepochybně ze sekulárních a církevních médií zaznívají připomínky konce druhé světové války, hrozného konfliktu, kterému padly za oběť miliony našich bližních. Na jejich památku sloužíme mše svaté, vzpomínáme, účastníme se pietních slavností, abychom dali najevo svou spjatost s jejich osudy, svou vděčnost za životy, které položili i za naši svobodu.

Záznam pořadu:

Možná proto nebude od věci poděkovat někomu, kdo také položil svůj život za civilizaci střední Evropy, osobnosti, jejíž svátek jsme před nedávnem slavili. Bývá zvykem, že se nepřipomínají běžné narozeniny světců, ale jejich narozeniny pro nebe, tedy den jejich mučednické smrti. Já jsem si takto připomenul světce, který je mimořádným způsobem spjat s Prahou – jsem 36. arcibiskupem na stolci svatého Vojtěcha. I jako biskup královéhradecký měl jsem k jeho osobnosti blízko přes Libici, která patřila pod hradeckou duchovní správu.

Svatý Vojtěch se narodil kolem roku 956 na Libici, slavníkovském hradě, biskupské svěcení po zahraničních studiích přijal z rukou mohučského arcibiskupa ve Veroně. Stal se pražským biskupem, dvakrát pobýval v Římě, přivedl na Břevnov benediktiny a nakonec v roce 997 zahynul v Prusku mučednickou smrtí. Úzce se stýkal s polským panovníkem Měškem I., uherským Štěpánem a s císařem Otou III. Plodem jeho úsilí bylo založení uherského arcibiskupství a arcibiskupství v Hnězdně. V něm jsme měli světce evropského formátu, vždyť jeho politicko-náboženské uspořádání rovnoprávných křesťanských národů určuje uspořádání střední Evropy dodnes.

Vydal jsem se tedy na pozvání polských biskupů do Hnězdna, kde je arcibiskupství svatého Vojtěcha a tam jsem spolu s maďarským primasem, arcibiskupem kardinálem Peterem Erdö i s polským primasem oslavil tuto svatovojtěšskou pouť. Shodli jsme se, že jako předsedové tří biskupských konferencí napíšeme dopis Svatému Otci Františkovi, aby svatého Vojtěcha vyhlásil za patrona zemí střední Evropy. Budou ještě následovat úřední dopisy biskupských konferencí- české, maďarské a polské, které by tuto žádost měly podpořit. Působení svatého Vojtěcha v Polsku je nám dobře známé, ale možná bych měl připomenout i skutečnost, že prvním maďarským arcibiskupem byl břevnovský opat Radla a že ostřihomská katedrála je zasvěcena právě svatému Vojtěchovi.

Zvláště v souvislosti s koncem druhé světové války jsem ale zjistil, že svatý Vojtěch se stal svým způsobem mučedníkem nacismu i komunismu. Katedrálu v Hnězdně totiž nacistický režim sekularizoval a když bylo Hnězdno osvobozeno Rudou armádou, teprve třetí den po osvobození začaly čtyři sovětské tanky ostřelovat katedrálu, která vyhořela a byla v ruinách. Obě totality tak chtěly zničit symbol státnosti Polska, ten symbol, jehož byl svatý Vojtěch patronem. Podobným směrem se vydala komunistická moc i u nás. Bylo naplánováno, že v Bratislavě bude roku 1965 zřízena jediná teologická fakulta a v katedrále svatého Víta na Pražském Hradě bude muzeum ateismu. Ale podobně jako katedrála v Hnězdně povstala z popela, i do naší svatovítské katedrály vkročil v roce 1965 zástupce kardinála Berana, apoštolský administrátor František Tomášek, pozdější pražský arcibiskup a kardinál.

Po všech bouřích dějin, které po našem území prošly, ukáží se tak vždy nezničitelná modrá nebesa a my dnes můžeme děkovat, že i díky přímluvcům, jako je svatý Vojtěch či svatý Václav náš národ je svobodný.

Pro Radio Proglas: Dominik Duka

Příspěvek nahrán pro Radio Proglas. Vysílá se pravidelně v sobotu v 7.30 a 18.20, reprízuje v neděli v noci v 1.45 a v pondělí v 10 hodin.