Dominik kardinál Duka OP 
arcibiskup pražský

Projev Naděždy Kavalírové na Den boje za svobodu a demokracii

U příležitosti oslavy státního svátku Dne boje za svobodu a demokracii se 17. listopadu 2012 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha konala hodin ekumenická modlitba za oběti totalitních režimů. Svůj projev přednesla také předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR Naděžda Kavalírová.

27. listopadu 2012
Dokumenty

Vážený otče kardinále, vážení představitelé ekumenické rady církví, vážení hosté, bratři a sestry,

dovolte mi, abych se připojila k ekumenické modlitbě jménem Konfederace politických vězňů v České republice krátkou reminiscencí.

Pro moji generaci jsou trvale v paměti uložena určitá data k určitým událostem. A když jsou umocněna geniem loci – a dnes jsme na nejposvátnějším místě našich národních dějin, v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, co k tomu dodat?

Dvě data: 17. listopad a studenti roku 1939 a studenti roku 1989. Mezi ně se vložily dvě generace se všemi důsledky dvou totalit a nepotrestaných zločinů. Shromáždění vysokoškolského výboru a tisíce studentů z roku 1939 rozvezených do koncentračních nacistických táborů – kde jsou pamětníci té doby?

Nepotrestané zlo z Národní třídy z roku 1989 a falešný mrtvý student – z těchto míst vzešla nová svoboda. Čistým srdcem a květinami čelila mládež, studenti zfanatizovaným hordám těžkooděnců. Na to my pamětníci nemůžeme zapomenout.

Ale smysl pro spravedlnost, svobodu, právo a demokracii, který je tak samozřejmý pro mladou generaci, dává nám, pamětníkům, naději, že tyto hodnoty, draze vykoupené obětmi dvou totalit, skutečně budou trvalé, že je nikdy žádný „-ismus“ neohrozí. Prosím Boha, aby se tak stalo.

Vzdávám úctu všem, jejichž osud a život byl spjat se 17. listopadem roku 1939 a roku 1989.

Naděžda Kavalírová

17. listopad 2012