Dominik kardinál Duka OP 
arcibiskup pražský

Projev předsedy Akademie věd na vernisáži výstavy v Římě

Na Univerzitě Sv. Kříže v Římě byla 26. listopadu 2012 otevřena výstava "Diktatura versus naděje". Svůj projev přednesl také předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš.

7. prosince 2012
Dokumenty

Název výstavy „Diktatura versus naděje“, kterou nyní otevíráme, nám připomíná jeden z velmi tragických příběhů, které v moderní době prožívala nejen katolická církev v našich zemích, ale spolu s ní i celý národ v době čtyřiceti let diktátorské vlády KSČ.  Komunistický režim použil k proticírkevním perzekucím širokou paletu prostředků, počínaje šikanami a zastrašováním, přes dlouholetá věznění, až po popravy nevinných. Navzdory tomu však zůstala většina členů církve věrná své víře i svému přesvědčení, čímž výrazně oslovovali své okolí i občanskou společnost. Tato zkušenost sice stále žije ve vzpomínkách, ale je třeba ji také detailně zkoumat. Připomínání této etapy není přitom jen samoúčelným historickým rituálem. Je to určitě i příležitost zamyslet se nad tím, jaké následky zanechala zvůle komunistické moci v myslích a srdcích lidí systematickým ničením nejen náboženských hodnot, ale i svobody lidského ducha. Jsem rád, že se s touto kapitolou českých duchovních a společenských dějin mohou nyní seznámit i návštěvníci zde v Římě, v srdci křesťanské kultury a vzdělanosti. Součástí výstavy je navíc i připomenutí kontaktů mezi českými katolíky a vatikánským prostředím v podmínkách existence železné opony.

Nezanedbatelný význam měly v době komunistické nesvobody i spirituální tradice, spojené především s úctou k českým světcům a dalším duchovním osobnostem. Hodnoty, které tyto tradice obsahují, je důležité uchovat v paměti i nyní, protože se v nich klene zkušenost mnoha generací, utvářející podstatnou součást dějin a představující důležitý nástroj k udržování národní identity, pevně zakotvené v evropském kontextu. Mezi nimi má výrazné místo cyrilometodějská tradice, která sehrála důležitou roli jako prostor svobody v době komunismu. Tato prezentace je tak rovněž připomenutím nastávajícího výročí 1 150 let příchodu christianizační misie obou svatých bratří, Cyrila a Metoděje, na Velkou Moravu.

Akademie věd České republiky, kterou zde zastupuji, se podílí i na dalších vědeckých i veřejných aktivitách, které souvisí s cyrilometodějským jubileem, jež se nepochybně zařadí mezi významné duchovní, ale i společenské a kulturní události příštího roku. Spolupráce Akademie věd na jubilejních akcích vyplývá přirozeně z toho, že dnes, stejně jako v minulosti, plnila věda svou funkci vždy v interakci s dalšími společenskými sférami – zde mám na mysli smysluplnou symbiózu vědy, vzdělanosti, víry a kultury, tedy pilířů, na nichž se utvářela evropská civilizace. Chtěl bych v této souvislosti připomenout, že jednu z podob takové spolupráce nabízí i papež Benedikt XVI. v rámci tzv. „nádvoří národů“, které má rozvíjet ideu setkání světa víry a rozumu jako způsobu rozvoje humanistických hodnot, jež jsou společné jak lidem věřícím, tak i těm ze sekulární sféry.

Zvláště v dnešní době je potřeba, aby tyto oblasti dokázaly vzájemně souznít. Nyní již sice nečelíme vlivu zhoubných ideologií, ale spíše vlivům různých zájmových uskupení, které pod nejrůznějšími záminkami usilují o to, aby se věda, kultura, ale možná i celá duchovní sféra pořídila krátkodobým, prospěchářským cílům, a její svoboda tím byla výrazně omezena. Těmto rizikům můžeme nejlépe čelit vzájemnou spoluprací – věřím, že jedním z jejích pozitivních výsledků je i právě otevíraná výstava.