Dominik kardinál Duka OP 
arcibiskup pražský

Řeč předsedkyně Poslanecké sněmovny na vernisáži výstavy v Římě

Na Univerzitě Sv. Kříže v Římě byla 26. listopadu 2012 otevřena výstava "Diktatura versus naděje". Svůj projev přednesla také předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Miroslava Němcová.

7. prosince 2012
Dokumenty

Vážené dámy, vážení pánové,

Výstava „Diktatura versus naděje“ mapuje historii pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948 až 1989.

Komunistický totalitní režim si chtěl své občany zcela podmanit. Nejen ovládat masy lidí prostřednictvím příkazů a zákazů, ale ideologie se měla dostat lidem i do nitra, do hlav a srdcí. I to byl jeden z důvodů, proč se komunistický režim obával církve, která měla odjakživa vliv na  nejhlubší přesvědčení člověka, na jeho životní hodnoty. Církev sdružovala určitou část národa a ukazovala jí úplně jiný pohled na svět, než ten, který se měl stát oficiální a jedinou uznávanou doktrínou. A to se komunistům do jejich scénáře nehodilo.

Strategií komunistů bylo zpřetrhat vazby mezi církevními představiteli a obyčejnými lidmi – řečeno biblickou terminologií - odstranit pastýře s očekáváním, že se pak ovečky samy rozutíkají.  Volili k tomu jak nenápadné kroky, kdy se snažili církev kompromitovat, očerňovali její představitele v očích veřejnosti, odposlouchávali je, zastrašovali. Měli však v zásobě i tvrdou – absolutní – represi. Věznění, mučení, otrocké práce, internaci.

Přesto zůstali v církvi odvážní a neobyčejně silní lidé s hlubokou morální integritou a svědomím, kteří odmítli před státním tlakem a zastrašováním ustoupit. Vzpomeňme například kardinála Josefa Berana, který odpočívá v nedaleké bazilice sv. Petra, a který byl pro svoji neústupnost proti komunismu po více než deset let internován a později donucen odejít z vlasti. Nebyl to ale jen on. Minulý režim nesmazatelně ovlivnil osudy mnohých dalších – kněží, řádových bratří i sester, ale i obyčejných věřících. A právě z jejich příběhů se můžeme na této výstavě poučit, právě jim je třeba věnovat pozornost.

Připomínat si minulost je důležité. Poznání minulosti nám umožňuje rozhodovat se, kam se vydáme v budoucnosti. Někteří lidé dnes stojí na vážkách mezi demokracií a příklonem k ideologiím, které by jim zdánlivě mohly zjednodušit život. V takovou chvíli má smysl věnovat se historii a zamýšlet se nad cenou svobody. Svobody rozhodování o praktických věcech, ale i svobody v otázkách etických, mravních.

Ráda bych Vám popřála, aby pro Vás tato výstava byla nejen čtením bolestných příběhů bezpráví, ale zejména příležitostí k zamyšlení.

Děkuji všem organizátorům výstavy a také všem, kteří ji podporují. Protože nemohu být osobně přítomna, dovolte mi, abych Vás všechny pozdravila alespoň touto cestou. Přeji vám všem radost z dnešního setkání a uspokojení ze záslužné práce.

Miroslava Němcová, předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky