"Připomínáme si nejenom 25 let od úmrtí kardinála Tomáška, ale také 1050 let od schválení liturgických knih papežem Hadrianem Cyrilovi a Metodějovi ve staroslověnštině", připomněl kardinál Duka dávnou souvislost, která formovala zbožnost moravského rodáka kardinála Tomáška. O staletí později se pak kardinál Tomášek zasloužil o zdařilou realizaci liturgické reformy v našich zemích po II. Vatikánském koncilu. Dále kardinál Duka připomíná okolnosti příchodu tehdy neznámého kněze Tomáška do Praha, po vynuceném odchodu kardinála Berana, navíc zatíženého pověstí člověka loajálního k režimu. "Je snadné kritizovat některé kroky, ale zároveň je potřeba pochopit člověka, který je postaven do situace ideálů pravdy a svobody, ale také pod tlak politické moci a musejí se vyrovnávat s otázkou, zda věřící budou schopni tento tlak unést", zmínil kardinál Duka těžký úděl svého předchůdce. Nastoupil po kardinálu Beranovi, který vyzýval v této zemi proti skládání slibu režimu či jiným "jidášským grošům" režimu a který trval na uplatňování tvrdých opatření papeže Pia proti věřícím členům Katolické akce a členům komunistické strany. "Kardinál Tomášek oproti tomu nastupoval v konstelaci vyčerpání z diktatury a konfrontaci s Pražským jarem a následné normalizace". Hodnotit odkaz kardinála Tomáška je potřeba na základě cyrilometodějského zakotvení kardinála Tomáška, tedy postoje, který dokázal sjednotit Čechy, Moravy i Slovensko. V této souvislosti kardinál Duka vyzdvihl i zásluhy letos zesnulého kardinála Joachima Meisnera a bývalého spolkového kancléře Helmuta Kohla, kteří soustavně kardinála Tomáška jeho zápasu s totalitou soustavně podporovali.
Na závěr kázání ocitoval kardinál Duka slova z jednoho z posledních veřejných vystoupení kardinála Tomáška:
„Chci se na vás obrátit znovu a naléhavě, protože mám velkou starost o náš společný stát. Vidím dvě nebezpečí:
Prvním je individuální sobectví, vyvolané dlouhou situací útlaku a nedostatku. Mnozí obracejí všechnu energii k vlastnímu prospěchu, ale ke službě ve správě věří veřejných je málo ochoty. Je to krátkozraké, vždyť stát, to jsme my všichni. Prosím vás, neutíkejte od zodpovědnosti.
Druhé nebezpečí je národní sobectví. Jak jednotlivci, tak i národní společenství mají svá práva a mohou se o ně hlásit. Ale právo přestává být právem, když ukracuje právo druhých. Kulturní a mravní výše národa se prokáže tím, jak ctí práva slabšího. Ducha rozdělení a nedůvěry, který je neblahým dědictvím minulosti, nahraďme duchem otevřenosti a porozumění.
Prosím vás, drazí spoluobčané, přemozte v sobě energicky city sobectví pravou láskou. Sobectví zabíjí, láska dává život a štěstí. To známe z evangelia i z životní praxe.“
Záznam kázání:
jne
Související:
Homilie při příležitosti 20. výročí úmrtí kardinála Tomáška
Homilie z rekviem za kardinála Františka Tomáška
List kardinála Tomáška
Externí odkazy:
V chrámu svatého Víta se konala mše za kardinála Tomáška
