Kázání na 2. února 2014, Freiburg im Breisgau
Drazí přátelé,
přišel jsem, abych spolu s vámi, především se spolubratry dominikány, připomněl si zde v tomto krásném historickém městě, s nejkrásnější věží křesťanstva, která se vypíná nad katedrálou a nad celým údolím, 75 let provincie, v které žijí pospolu dominikáni Rakouska a jižní části Německé spolkové republiky. Její historický název zní Provinciae Germaniae Superioris.
Tato provincie vznikla z rozhodnutí Otce magistra, tj. generálního představeného, Stanislava Gilleta, výrazné postavy našeho řádu dvacátého století. Patřil k poradnímu sboru papežů Pia XI. a Pia XII. Muže velkého církevně politického rozhledu, ale také výrazných organizačních schopností, který vracel řádu jeho autentickou podobu s věrností charizmatu sv. Dominika, tedy Řádu bratří kazatelů, pro které studium a liturgie jsou pramenem duchovního života a nejvlastnější aktivitou. Vaše provincie připomíná především výraznou osobnost církevního učitele sv. Alberta Velikého, také i řezenského biskupa. Přicházím z Prahy, která je dcerou řezenské diecéze, díky biskupu sv. Wolfgangovi. Tradice říká, že sv. Albert navštívil Prahu při svých cestách. Tento muž, který otevřel cestu k novému přijetí antiky, jako učitel Sv. Tomáše Akvinského je tedy spolutvůrcem naší západní civilizace, univerzit a katedrál. Je nádherné, že si připomínám spolu s vámi toto výročí v městě s katedrálou i univerzitou, u kterých působí také moji spolubratři, bratři kazatelé. Součástí této před 75 lety vzniklé provincie je i rakouská provincie, která v době svých dějin, byla centrem císařské provincie (Provinciae Imperii), kterou tvořili rakouská, česká a maďarská provincie v devatenáctém století. Proto vídeňský konvent připomíná nám Čechům, Moravanům i Slovákům společný domov. Dlouholetému provinciálu vaší provincie, nedávno zesnulému Otci Innocentu Vargovi, vděčíme za duchovní, organizační i materiální pomoc v době pronásledování, ale také při obnově dominikánského života v ČSSR, jako i při vzniku nové slovenské provincie, ke kterému došlo v důsledku rozdělení Československa. Tento jakýsi historický exkurz nám ukazuje onu pravdivost aristotelismu o člověku, jako bytosti „zóon politikon“. Tedy musíme říci i politické bytosti, neboť vidíme, jak politický život, jeho proměny, zasahují do života jedinců, společnosti, ale i církve, dominikány nevyjímaje. Moje přítomnost zde je ale také nejenom poděkováním, ale i svědectvím, že jsme živým organizmem církve, ve které národnost a jazyk, ale i politické turbulence, nemohou zničit, ani potlačit bratrství, či sesterství v Ježíši Kristu. Spíše naopak. Uplynulá léta ukazují, že navzdory diktátu rasismu a šovinismu, bratři sv. Dominika vždy zůstávají bratry, s vědomím hlásat vhod i nevhod radostnou zvěst Evangelia o lidské důstojnosti a svobodě božích dětí.
Při této příležitosti bych chtěl poděkovati přítomnému otci arcibiskupovi Robertu Zollitschovi, za velikou pomoc církve německy hovořících národů, kteří jak v době militantní ateistické diktatury, tak po příchodu svobody (a bude tomu letos 25 let), byli vždy oporou a podporou při obnově duchovního života. Myslím, že je i symbolické že jsme společně mohli před čtyřmi lety vzpomenout v Praze „Deklaraci o vzájemné odpuštění a smíření mezi českým a německým národem“. Naše vzájemné kontakty, spolupráce i pomoc jsou naší radostí, ale i závazkem do budoucích let. Přeji bratřím dominikánům, jejich konventům, nejenom zde v tom krásném městě Freiburgu, který jsem měl již při svých čtyřech návštěvách poznat v rozličných obdobích roku a vždy je to město opravdu krásné, město, které má svého ducha (mohl jsem jej pozorovat i ze střešního ochozu katedrály) a také vám všem boží požehnání, duchovní růst mnoha povolání, ale také i potřebnou kreativitu pro jednadvacáté století. Sídlo Herderova nakladatelství je nejenom zásluhou a slávou, ale také výzvou a velkou odpovědností hlásat boží slovo novým srozumitelným a adekvátním způsobem v globalizovaném světě, v čase postmoderny, která mnohé znejistila. Hlásat boží slovo v dnešní době znamená kázat, že Bůh je ten, který nám dovoluje porozumět smyslu lidského života, smyslu dějin a dává nám odpověď po smyslu celého kosmu. Bůh, který se v Ježíši Kristu stal člověkem, nám dává odpověď na otázku, kdo je člověk. Svaté kázání Ježíše Krista, ke kterému nás povolal zakladatel sv. Dominik, bratr kazatel, zůstává stále aktuální i po 75 letech založení vaší provincie i po osmi stech letech od založení řádu bratří kazatelů, což si budeme připomínat za dva roky v roce 2016.
+Dominik Duka
