Drazí spolubratři, milí přátelé, Eminence, Excelence.

Naše setkání se nese ve světle encykliky sv. Jana Pavla II., papeže Wojtyły: Veritatis splendor.

Myslím, že první čtení z listu sv. apoštola Pavla Korinťanům, kterým jsme otevřeli bohoslužbu slova, a tak otevřeli četbu z Knihy Knih, která je denním údělem a pokrmem na naší cestě, vytváří naši účast na kontinuitě dějin Spásy. Jsou to dějiny otevřené celému lidstvu, tedy každému člověku. Pravda a její zář.

Nalézáme se v obdobné situaci, jak tomu bylo v Pavlově době při evangelizaci Středomoří, a můžeme chápat Ježíšova slova: „Já jsem Cesta, Pravda a Život.“ v tom nejhlubším kontextu pojetí pravdy jako skutečnosti, která vede do plnosti bytí, tedy do života. Nikdy mě nevytanula na mysli ontologická plnost těchto slov, v kterých se vyjadřuje odpověď na otázku: „Kdo jsi?“ Ježíš tedy není jeden z duchovních vůdců, jeden z hledačů pravdy. Dotýkáme se v této Ježíšově výpovědi trinitárního tajemství Toho, který Je.

Lukášův evangelní úryvek z 5. kapitoly, nás přivádí do Galileje na břeh Genezaretského jezera, kde jsme také prožili dny našeho setkání v Domus Galileae. Text prozrazuje jedno, že Lukáš nebyl účastníkem této Ježíšovy misie a ne úplně znal topografii a reálie, na rozdíl od Matouše a Marka. Mnohé vidí očima sv. Pavla, farizeje, pro kterého je hebrejština posvátným jazykem. Převod hebrejských termínů do řečtiny je proto originální (např. Šimonovo oslovení rabbi, v našem textu Mistře).

Tento evangelní úryvek můžeme vztáhnout na nás, biskupy a kněze, velmi často o sobě hovoříme, nebo druzí o nás hovoří jako o pastýřích. Slyšeli jsme ale, že Pán své učedníky povolává ke své službě rybáře. Povolání pastýře rezervoval vlastně pouze Petrovi. Vlastností rybáře musí být především trpělivost, ale také vytrvalost. Rybář je milovníkem lovu. Nemůže ho odradit neúspěch a nemůže rezignovat. Přestože ho to stálo opravdovou dřinu, i bezesné noci. Při své práci nevyčítá rybám jejich nezájem, ale musí mlčet, má-li se dobrat úlovku. Učedníků se zmocnila doslova hrůza, protože poznali, kdo je rabbi, Ješua z Nazareta. Není možné být rybářem lidí bez plného uznání Ježíšova Božství. To je myslím také důvod současné sterilnosti mnoha misijních úsilí křesťanských církví, které ztrácejí, či ztratily víru v Ježíšovo Božství a Boží slovo se stalo otrokem v jejich psychologickém a sociologickém, sociálně ekonomickém působení, a tak se stává z křesťanství resp. misijních iniciativ, či pastoračních aktivit akce sociálních, či neziskových organizací. Mnohdy je může doprovázet i zvýšený zájem publika.

Jednoho je zapotřebí, tolikrát to Ježíš řekl: „Neboj se, nebojte se!“ … „opustili všechno a šli za ním“.

„Pojď za mnou!“ Tato výzva patří nám všem, On je s námi po všechny věky. Amen.

+Dominik kardinál Duka
Arcibiskup pražský