Dominik kardinál Duka OP 
arcibiskup pražský

Kazatelka Maří Magdalena

Kazatelka Maří Magdalena

Od 21. do 27. července 2015 si pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP v jižní Francii bude připomínat 800. výročí založení první dominikánské komunity v Toulouse. U jeskyně sv. Marie Magdaleny v pohoří Saint-Baume předsedal 22. července mši svaté ke cti této průvodkyně Ježíše Krista a patronky dominikánů.

24. července 2015
Kázání

Milí přátelé, sestry a bratři v Kristu a sv. Dominiku,

 

přišel jsem, abych spolu s vámi oslavil velkou ženu, kazatelku a světici, Maří Magdalenu. Nepochybuji, že víte, jak velkou patronkou je Maří Magdalena pro nás dominikány. Pokud se začteme do legend a můžeme začít u našeho spolubratra, janovského arcibiskupa Jakuba de Voragine, dozvíme se, že když Lazar se svými sestrami Martou a Marií přistáli v Marseille a zachránili se tak před hrůzami, které jsou spojeny se zničením jeruzalémského chrámu a deportací izraelského národa, stal se Lazar biskupem v Marseille. Nejúspěšnějším kazatelem však nebyl biskup, ale jeho sestra Maří Magdalena, říkají legendy.

 

Patřím k těm, kteří nepovažují legendy za pouhé pohádky a báchorky. Každá legenda v sobě obsahuje jisté jádro, je dílem vypravěčské tradice, přistupuje k ní také fantazie, snaha připodobnit a vysvětlit, tedy jistá míra fabulace. Věřím tomu, že mnozí jste při výročí bitvy u Waterloo sledovali řadu historických filmů, které nám předložily televizní stanice. My říkáme historický film. V naší zemi jsme slavili Mistra Jana Husa, režisérem je bývalý předseda komunistické strany Jiří Svoboda a bývalá komunistka, která se rozešla s komunismem po druhé okupaci Sovětským svazem Eva Kantůrková. Když jsme v určitých kruzích historiků a filosofů tento film hodnotili, dovolil jsem si použít polského obratu - je to film fabulární, romantický a je glorifikací postavy, která se stala součástí české mytologie. Co vás napadne při tomto hodnocení? Všechny výrazné osobnosti včetně císaře Napoleona Bonaparte prochází tímto procesem. Zcela jistě, že pak potřebují demytologizaci spojenou s historickou kritikou.

 

Dovolte mi, abych jmenoval velkou postavu našeho řádu, obnovitele vědecké biblistiky otce J. M. Lagrange. Víte, že ani on nepochybuje o Máří Magdaleně, o jejím působení, ale také i o jejím spočinutí ve francouzské zemi, ve Francii, nazývané první dcerou církve. Přidává také jeden argument, kdy říká, že jiné země se odvolávají na působení apoštolů, sousední Španělé na sv. Jakuba, Římané na sv. Petra a Pavla, Řekové na sv. Ondřeje, Malá Asie (Turecko) na Efez, tedy na sv. Jana, Indie na sv. Tomáše, atd. Moje vlastní zkušenost ukazuje, jak v posledních desetiletích díky rozvoji moderních technologií, pomůcek, datace, či výzkum částí oděvů našich českých světců verifikují mnohá tvrzení legend. Myslím, že není třeba naslouchat hlasům fabulátorů, kteří se tématem Máří Magdalény snaží velmi často přiblížit Krista dnešním mužům, kteří si nedovedou představit, že by dokázali svůj život zcela zasvětit Bohu či ideji. To však nejsou legendy, ale to jsou moderní falzifikace a nepochybuji, že také i komercionalizace.

 

My však chceme vidět Máří Magdalenu jako ženu, která podporovala kazatelskou činnost Ježíše Krista, tedy podporovala prvotní společenství Ježíšových přátel, z kterých se zrodila církev, která byla nadšenou posluchačkou. Myslím, že právě tento moment, který se vytrácí, je nesmírně důležitý. Máří Magdalena nejenom naslouchala, ale ona také přemítala, rozjímala, můžeme říci, kontemplovala a byla si hluboce vědoma, že Ježíšova slova jsou sdílením Toho, který je věčným Slovem. Křesťanství není nové náboženství, náboženský základ je Boží zjevení, které nám předal národ Ježíše Krista, izraelský národ. Proto vaši velcí básníci jako Charles Péguy, dokázali vyjádřit básnickou metaforou naši vnitřní spojitost, naše duchovní bratrství s izraelským národem. A právě v jazyce tohoto národa Bůh nehovoří slovy, ale Boží Slovo dává Jahve prorokovi. Stane se. Dochází tak k vnitřnímu zápasu, proměně a touto proměnou prošla i Maří Magdalena. Ji starobylá tradice nazývá apoštolkou apoštolů.

 

Jestliže chápeme, že sv. Dominik rozeslal bratry jako apoštoly, jako přátelé, jako bratry hlásající Jeho slovo, tak si musíme uvědomit, že to není bez vnitřní proměny, nemůžeme se stát ani propagandisty, ani moderátory, ani ideology, ale musíme se dělit, rozdělovat, to je význam onoho slova komunikace. Uvažujme, nakolik jsou tzv. komunikační prostředky věrny tomuto poslání a nakolik jsou nástrojem manipulace, někdy i ohlupování. Setkání Máří Magdalény se Zmrtvýchvstalým Kristem a jejich rozhovor, říká nezapomenutelný P. Pierre Benoit OP, jeden z ředitelů Jeruzalémské biblické školy, ale také výrazný poradce papeže, patří tento rozhovor k nejstarším vrstvám nejenom Janova evangelia, ale evangelia vůbec. Naše víra ve vzkříšení Krista, není víra v prázdný hrob, jak se nám někteří z biblistů a teologů snaží namluvit. Ale naše víra se opírá, jak říká apoštol Pavel o svědectví, o pravdivost těch, kteří svědčí celým svým životem o setkání s Kristem.

 

Máří Magdalena nám říká, že toto svědectví o Zmrtvýchvstalém však musí vyrůstat z hluboké lásky, která se opírá o pravdu víry. Ne z ideologie, ne z přesvědčení ale z víry. Na rozdíl od apoštola Tomáše se nemusí dotýkat, protože ona poznala. Myslím, že bychom se měli zamyslet, v čem spočívá naše současná krize víry u mnohých. Není náhodné, že Kristus nám dává na rozloučenou v Nové smlouvě jediné přikázání a to je přikázání lásky.

 

Jako věrní dominikáni, žáci sv. Tomáše Akvinského, víme, že rozum předchází vůli, že poznání předchází lásku, ale že láska také provází poznání. Amen

kardinál Dominik Duka OP, arcibiskup pražský