Otázka, která se týká počátku a konce života je v současné době velmi ožehavé téma. Kdo má vlastně právo nad lidským životem?

Nyní v době koronaviru, kdy chceme hájit náš život do té míry, že dokonce trestáme ty, kteří nechtějí nosit roušku pokutou, jsme zároveň svědky toho, že chceme svobodně diskutovat, jak sáhnout na život druhého. Tedy těch kteří se nemohou bránit - těch nenarozených a těch na konci života.

Nepovažuji se za biologa, lékaře ani právníka. Napadl mne však jeden životní příběh. Muže, jehož hlas jsem nechal přes mobil z balkonu Arcibiskupství zaznít jako pozdrav městu Praze a naší republice. Je to světová hvězda, Andrea Bocelli. Při jeho posledním koncertě v O2 Areně jsem měl tu možnost slyšet jeho hold matce, která neuposlechla eugenické rady a darovala mu život. Tento moment se velmi silně zaryl do mého srdce, protože téměř není strašnější chvíle, než když matka přijde o své dítě. Tím spíše když se tak má stát z vlastního rozhodnutí.

Celý text: http://blog.aktualne.cz/blogy/dominik-duka.php?itemid=38074