O nenápadném hrdinovi Karlu Weirichovi

O nenápadném hrdinovi Karlu Weirichovi

Na italském kulturním institutu se 26. října 2015 konal vzpomínkový večer na Karla Weiricha, novináře ČTK, který za války zachránil několik stovek obyvatel židovského původu. Karel Weirich byl za své zásluhy o několik dní vyznamenán prezidentem republiky Milošem Zemanem.
29. 10. 2015  16:38

Je smutnou slutečností, že dnešní doba nevěnuje svým ne příliš starým dějinám žádný či jen nepatrný zájem.  Dovolil bych si ocitovat dvě myšlenky zajímavých lidí a to nejprve německého kancléře Helmuta Schmidta, který v jednom z rozhovorů pro deník Tagesspiegel uvedl :“ Charkteristickým rysem dnešních politků je, že vůbec neznají dějiny“ a druhou poznámkou je výrok syna Thomase Manna Golo Manna :“ Lidé, různě oblečení, na různých místech a v různém čase, se dopouštějí stále stejných hloupostí a nikdy se nepoučí z minulosti. Skutečností je, že mnoho společenských postojů je spíše než rozumovým úsudkem stále více oblivňováno emocionálními faktory, a tak se  znovu nebezpečně vynořují rasismus, fundamentalismus, nesnášenlivost, fetišismus peněz a arogance moci.“ Tyto myšlenky jsou rovněž uvedeny v úvodu velice zajímavé knížky či spíše studie italského autora Alberta Tronchiniho : „Spravedlivý riskuje- Karel Weirich, český novinář a zachránce Židů v Itálii“. A právě tato osobnost je neprávem zapomenuta. A tak v pondělí dne 26. října 2015 bude představena výše uvedená kniha v kulturním středisku velvyslanectví Itálie v Praze a dne 28. října president Zeman vyznamená tuto osobnost státním vyznamenáním.

 

Karel, či jak byl nazýván Carlo,  Weirich byl naším dopisovatelem ČTK v Římě již před druhou světovou válkou. Ale přece jenom malý odskok do jeho životopisu. Karel Weirich se narodil 2. července 1906 v Římě českému sochaři Ignatzi Schindlerovi, který se po vypuknutí první světové války rozhodl vrátit do Čech, kde byl úřady persekuován a dokonce zatčen. Žádné provinění se neprokázalo, avšak otec v roce 1916 umírá a Karel se svojí maminkou Geltrudou odcházejí do Švýcarska kde je zapsán do benediktinské školy a později se  vrátili do Říma, kde středoškolské vzdělání dokončí  na Regio Gimnasio Ennio Quirino Visconti. V roce 1925 na Římském stenografickém institutu obdrží svůj diplom a nastupuje na Národní ředitelství Papežského díla svatého apoštola Pavla a v roce 1932 je přeřazen na Národní ředitelství Papežských misijních děl, kde zůstává po celou dobu II. světové války. V roce 1935 mu Česká tisková kancelář nabídla místo českého římského korespondenta a tuto funkci k plné spokojenosti pak vykonává až do r. 1941 kdy Němci celou ČTK uzavřeli. Přeskočme o trochu dál a Karel Wierich po únoru 1948 odmítá se vrátit do Československa, protože se oprávněně domnívá, že by byl persekuován.  Umírá v Římě 1. listopadu 1981. Dodejme, že byl i prvním ředitelem nově zřízené institutce v Říme kardinálem Beranem po II. světové válce a to Velehradu !

 

Vraťme se však k době II. světové války. Karel Weirich se stává velmi důležitou spojkou mezi odbojovými články jak v Čechách, tak zejména navazuje úzké spojení s jednou z hlavních centrál odboje s kanceláří našeho zásupce u Společnosti národů v Ženevě vedené jejím vedoucím dr. Jaromírem Kopeckým, který na rozdíl od našeho vyslance v Bernu nepředal úřad Němcům, naopak zůstal ve funkci a po celou dobu války byl representantem, byť v té době neexistujícího státu,  Československa. Toto je velmi důležitá skutečnost pro pochopení rychlého uznání naší exilové vlády dr. Beneše v Londýně, protože u Společnosti národů existovala politická kontinuita našeho státu !! Totéž platí i pro Mezinárodní úřad práce též se sídlem v Ženevě, ale tento byl pro snadnější výkon svojí práce převeden po dobu II.světové války do Montrealu v Kanadě. Právě dokonalá znalost vatikánského prostředí umožňovala K. Weirichovi získávat cenné informace nebo opačně předávat na příslušná místa důležité zprávy. Jeho styk s Monsignorem Montinim byl velmi významný, neboť to byla vážená osobnost ve Vatikáně – zástupce Státního sekretariátu Jeho Svatosti, čehož je důkazem jeho pozdější zvolení Papežem Pavlem VI.

 

Významnou funkcí bylo i členství ve vedení tzv. Svatováclavského fondu,  instituce schválené přímo exilovou vládou v Londýně. Podrobnosti k jejímu založení nejsou k disposici, protože zakládací dokumenty se ve válečných událostech ztratily, ale je jisté, že vznikla v polovině r. 1940. Oficiálním účelem této institutce byla správa fondu určeného na charitativní pomoc, na kult českého knížete a světce sv. Václava a na údržbu oltáře, který mu byl zasvěcen v basilice sv. Petra v Římě. K. Weirich zřídil stálou radu tohoto fondu ve které zasedali on sám, otec Josef Olšr, profesor Papežského východního ústavu v Římě a Viktor Miller, bývalý plukovník československé legie, který bojoval v I. světové válce v Itálii. Do tohoto fondu posílali peníze nejen obyčejní českoslovenští občané v Itálii, ale i významní podnikatelé a dokonce i vedení Československého Červeného kříže v Londýně. Karel Weirich touto cestou podporoval zejména české Židy, kteří se ocitli v internaci po vyhlášení protižidovských zákonů  na území Itálie. Velkým mezníkem pak bylo 8. září 1943 kdy Německo přestalo důvěřovat Mussoliniho Itálii a provedlo okupaci Itálie. Svatováclavský fond však nebyl zrušen, protože byl veden jako nadace na údržbu oltáře ve sv. Petru a tak činnost a pomoc dalším obětem represí na území Itálie mohlo touto formou pokračovat až v podstatě do zatčení Karla Weiricha 1. dubna 1944. Činnost vedení tohoto fondu pak převzal P. J. M. Veselý OP z Milana, což je ovšem jiná, či další historie našeho odboje na území Itálie. Na přímý zákrok Vatikánu u polního maršála Kesselringa byl Karlu Weirichovi trest smrti změněn na 18 let nucených prací v koncentračním táboře v Kolbermooru v Bavorsku, kde byl 2. května 1945 osvobozen americkou armádou.

 

            Po příchodu do osvobozené Prahy v roce 1945 Karel Weirich byl opět jmenován československým dopisovatelem ČTK v Římě kde, jak jsem se již zmínil, zůstal i po Únoru 1948. Účelem této připomínky není podrobný popis celé činnosti p. Karla Weiricha, ba ani podrobný rozbor odbojové činnosti nejen jeho, ale dalších  osobností, nýbrž jen připomenout jméno jednoho z významných lidí, jehož životní osud byl postaven i na osobních vztazích a upřímné snaze pomoci těm, kteří nemají se již na koho obrátit.

+Dominik kardinál Duka

Další odkazy:

Nenápadný hrdina Karel Weirich (apha.cz)
Pocta odbojáři: Novinář Weirich za války zachránil 200 Židů (České noviny)
Spravedlivý riskuje

ARCIBISKUP DOPORUČUJE
 

 
boxík dole - facebook
 
 
 

 
box dole