Dominik kardinál Duka OP 
arcibiskup pražský

Poděkování při příležitosti převzetí Řádu čestné legie

Poděkování při příležitosti převzetí Řádu čestné legie

Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP převzal 19. září 2012 z rukou velvyslance Francie v České republice Pierra Lévyho insignie rytíře Řádu čestné legie. Slavnostní předání se uskutečnilo v Buquoyském paláci, sídle Francouzského velvyslanectví v Praze.

19. září 2012
Přednášky / Proslovy

Vaše Excelence, vážený pane velvyslanče, Vaše Excelence páni velvyslanci, vaše Excelence, spolubratři v biskupské službě, vzácní hosté, bratři a sestry, drazí přátelé,

velice rád bych poděkoval prezidentu Francouzské republiky za udělení tohoto vyznamenání Řádu čestné legie (Ordre national de la Légion d'honneur) s vědomím, že jde o nejvyšší francouzské státní vyznamenání. Tato událost mně přivádí k tomu, abych vyznal svůj vztah k zemi, kterou vy, Vaše Excelence, reprezentuje v České republice. Jméno Francie je v mém životě od dětství pochopitelně i v duchu rodinné tradice spojeno se jménem generála Charles de Gaulle a společným bojem západních spojenců proti nacistické expanzi v Evropě. Současně však také s francouzskou literaturou, kterou pro mne reprezentovali Victo Hugo a Alexandre Dumas. To byla má četba od 12 let. Hugovy Bídníky jsem četl téměř desetkrát a myslím, že jsem viděl každé jejich filmové zpracování. Představa Jean Valjeana je u mne však doživotně spojena s Jean Gabinem. Hrdinnou světici Johanku z Arku jsem však poznal díky Marku Twainovi a jeho Panně ve zbroji. Až mnohem později vstoupil do mého světa můj nejoblíbenější autor Antoine de Saint Exupéry. Bylo to způsobeno politickou izolací naší země v době rudé totality. Proto jsem se dříve seznámil díky svobodným časům první republiky a Florianově Staré říši s autory rennouveau catholique.

S osobními úvody dr. Metoděje Habáně, který nás jako dominikánské novice a kleriky seznamoval nejenom s velikými obnoviteli dominikánského řádu počínaje otcem Dominikem Henri Lacordairem a jeho pokračovateli otci Antoine Sertillanges, Marie Joseph Lagrange a dalšími, kteří mně nejen přivedli ke studiu Jacques Maritaina ale i k jeruzalémské Bibli. Ta však není myslitelná bez spolupráce našeho či vašeho dobrého pana konzula Paul Claudela či Georges Bernanose, Francois Mauriaca a dalších. Smysl pro demokracii a svobodu byl vlastní nejen otci Lacordairovi, který přivedl církev nejen ve Francii, ale i díky Jacques Maritainovi a druhému vatikánskému koncilu, do moderního světa. To přivedlo i generálního představeného řádu otce Stanislava Gilleta, jednoho z papežských poradců k podpoře Československé republiky a k neuznání mnichovského diktátu papežem Piem XI., který dokonce odmítl přijmout Adolfa Hitlera při jeho pomnichovské cestě k Mussolinimu ve Vatikánu a přihlásil celou církev k duchovnímu izraelskému dědictví. Tento myšlenkový svět připoutal pouty přátelství k francouzským dominikánům mého oblíbeného autora Antoine Exupéryho.

Návštěvy kardinálů a pařížských arcibiskupů v Praze jsou znamením duchovního přátelsvtí a vzájemné podpory, jak ve vztahu k církvi tak k českému státu. Nejprve to byla návštěva kardinála Alfred-Henri-Marie Baudrillarta, poté dvě návštěvy kardinála Jean Verdiera, a to jak při svatováclavském miléniu v roce 1929 tak při celostátním eucharistickém kongresu v roce 1935. Tyto návštěvy si našly své pokračování ve dvou návštěvách kardinála Jean-Marie Lustigera. Mluvím-li o svobodě, nesmím zapomenout také na dvě návštěvy prezidenta François Mitteranda, především na tu první se snídaní se svými přáteli. Je mi líto, že dva z mých nebližších chybí, a to prezident Václav Havel a Jiří Dienstbier senior, se kterým jsme u vás zde před dvěma roky slavili předštěšdrovečerní večeři. Loňská návštěva pařížského arcibiskupa kardinála André Vingt-Trois při výročí položení základního kamene svatovítské katedrály otcem vlasti Karlem IV. nám připomněla prvního stavitele naší katedrály, tohoto duchovního národního symbolu našeho státu, za který vděčíme prvnímu staviteli, Matyáši z Arrasu. Myslím, že je to výmluvné gesto, které mluví o spojení velikosti francouzského ducha v naší historii, v naší zemi a potvrzuje význam vaší krásné země; mluvím o velikosti a duchovním rozměru milované Francie.

Na závěr mi dovolte ještě jednou vyjádřit své upřímné a srdečné díky.

Kardinál Dominik Duka OP