Dominik kardinál Duka OP 
arcibiskup pražský

Proslov kardinála Duky při předávání cyrilometodějských medailí

Proslov kardinála Duky při předávání cyrilometodějských medailí

Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP udělil při příležitosti slavnostního koncertu na zakončení Cyrilometodějského roku 4. prosince 2013 Pamětní medaile svatých Cyrila a Metoděje několika osobnostem, které se zasloužily o bohatý program, jímž byl cyrilometodějský rok vyplněn. Předávání medailí uvedl následující řečí.

5. prosince 2013
Přednášky / Proslovy

Vážené dámy, vážení pánové,

 

letošní rok se pomalu chýlí ke konci a s ním i oslavy 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Během celého cyrilometodějského roku bylo uspořádáno mnoho kulturních akcí. Dovolte mi, abych využil této příležitosti a poděkoval těm, kdo se na jejich organizaci podíleli. Mám na mysli především Senát a Poslaneckou sněmovnu, ale také vládu, ministerstvo kultury, školství a zahraničí. Můj dík patří Akademii věd, Karlově univerzitě, ale i dalším vědeckým a kulturním institucím. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat spoluorganizátorům tohoto koncertu - Symfonickému orchestru hlavního města Prahy a městu Praze.

 

Oslavy cyrilometodějského roku nebyly chápány pouze jako církevní, protože věrozvěstové stáli u počátků naší státnosti, ale ani jako pouze české nebo moravské, protože cyrilometodějská misie sehrála důležitou roli v dějinách většiny slovanských národů. Česká republika je vedle Slovenska a Maďarska jednou ze tří zemí, kde se cyrilometodějská úcta těšila největšímu rozkvětu. Dokazuje to mimo jiné velké bohatství archeologických nálezů.

 

Sledujeme-li od raného středověku cyrilometodějskou úctu v českých zemích, pak musíme uznat, že na prvním místě, stejně tak jako tomu bylo u Velké Moravy, zásadním způsobem ovlivnila státoprávní postavení naší země. Křest knížete Bořivoje nebyl aktem pouhé osobní zbožnosti, ale rovněž uznáním jeho vlády, jelikož v tehdejší době byl křest podmínkou vstupu do společenství evropských národů. Připomenout lze Metodějovu radu mocnému pohanskému knížeti Vislanů, aby přijal dobrovolně křesťanství, než bude zajat a pokřtěn násilím, což se později po střetu s moravským knížetem Svatoplukem také stalo. Pro nás v Čechách, kteří jsme byli od dob Karla Velikého součástí západní Evropy, křest přemyslovského knížete Bořivoje a jeho manželky sv. Ludmily na Velké Moravě tak může být chápán jako symbolický nábožensko-politický úkon, kterým jsme se stali plnohodnotnou součástí křesťanského světa.

 

Cyrilometodějská misie hrála svou roli v rovině státoprávní i později při budování státních pozic českého království, jak to připomíná argumentace pražského biskupa Daniela I. s požadavkem královské korunovace pro krále Vladislava II., jako i důvody olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, vyšehradského probošta a kancléře království, když u papežské kurie hájil zájmy Přemysla Otakara II. v boji o římskou korunu.

 

Význam, který cyrilometodějské tradici přikládal císař Karel IV., dotvrzuje nejstarší zobrazení soluňských bratří, které lze nalézt na vnějším triforiu katedrály sv. Víta, ale také stavba oltáře sv. Cyrila a Metoděje ve vysokém chóru katedrály, jakož i stanovení data svátku obou světců na 9. března, tedy na den úmrtí matky císaře Karla Elišky Přemyslovny. O významu této tradice v tehdejší době vypovídá rovněž založení slovanského kláštera v Emauzích svěřeného sv. Jeronýmovi, Cyrilovi a Metodějovi, ale také obnova slovanské liturgie na Slovanech a kontakty sázavského a podlažického kláštera s Kyjevskopečerskou lávrou, jež hrály svou roli v úmyslech Karla IV. připojit k římské Evropě všechna území bývalé Velké Moravy. Je to sen, o jehož naplnění jistým způsobem usiluje i současnost.

 

V postavě sv. Ludmily se cyrilometodějská úcta propojuje s tradicí svatováclavskou, což vyjadřuje jedna z legend, která říká, že sv. Ludmila při křtu obdržela od sv. Metoděje mariánský medailon. Ten se v historii profiloval do role Palladia země české, které chránilo sv. Václava v jeho zápasech o nastolení nové formy vlády opírající se o křesťanský model spravedlivého a mírumilovného vladaře, pro kterého vládnout znamená sloužit. K této tradici se později přihlašují také Habsburkové.

 

Obnova cyrilometodějské úcty v 19. století kardinálem Schwarzenbergem ve spolupráci s jeho bratrancem olomouckým arcibiskupem Fürstenbergem je pro církevní i politické dějiny velice zajímavou epizodou. V aktivitách kardinála Schwarzenberga se cyrilometodějská úcta stává výchozím bodem pro odmítání duality rakouskouherské monarchie a hledání místa pro slovanské národy. Význam cyrilometodějské tradice se uplatnil také při budování kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně a při dostavbě pražské katedrály sv. Víta. Vyobrazení svatých Cyrila a Metoděje tak dnes nacházíme ve svatovítské katedrále hned několikrát. Nejstarší jsou již zmíněné busty na vnějším triforiu katedrály. V interiéru je to pseudogotický oltář v chórové kapli sv. Jana Křtitele se sochami sv. Cyrila od Václava Levého a sv. Metoděje od mladého Myslbeka. V kapli sv. Ludmily, která sloužila jako kaple křestní, se setkáváme na oltáři s reliéfy obou světců od Emanuela Maxe a nalezneme zde také křtitelnici završenou sousoším od Karla Pokorného znázorňujícím sv. Metoděje, který křtí sv. Ludmilu. Opomenout nelze vyobrazení na vitráži okna Nové arcibiskupské kaple podle návrhu Alfonse Muchy. Jejím námětem je požehnání Kristovo Slovanstvu, které je reprezentováno právě sv. Cyrilem a Metodějem.

 

K moderním obnovitelům cyrilometodějské úcty potom patří především zesnulý arcibiskup kardinál František Tomášek. Ten se nově snažil propojit moravskou a pražskou úctu k soluňským bratřím.

 

Na závěr bych si dovolil připomenout význačná data cyrilometodějských oslav v pražské arcidiecézi:

 

7. prosince 2012 – 17. února 2013

„Po stopách Konstantina a Metoděje“ – výstava dětských prací pořádaná Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, Klášter sv. Anežky České

 

9. března

Hlavní oslava 1150. výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje v pražské katedrále

 

23. května

konstantinopolský patriarcha Bartoloměj v Praze, pravoslavné oslavy svátku

 

3. - 6. června

Konference „Cyrilometodějské tradice v dějinách: období rozkvětu i snah umlčení“, UK v Praze, Historický ústav akademie věd ČR, Filozofická fakulta UK

5. července

Oslavy v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně

28. října

Konference: Cyril a Metoděj a Evropa - Senát PČR

1. listopadu 2013 - 2. března 2014

Výstava „863. Cyril a Metoděj na Velké Moravě – historie a umělecká reflexe“ – Anežský klášter, Praha, Národní galerie

A jako závěr celého roku dnešní

mimořádný koncert: Jiří Pavlica a Hradišťan, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK