Dominik kardinál Duka OP 
arcibiskup pražský

Celý rozhovor pro Lidové noviny z 14.10.2017

Celý rozhovor pro Lidové noviny z

V Lidových novinách vyšel 14. října 2017 předvolební rozhovor kardinála Duky s Ondřejem Koutníkem na téma nadcházejících voleb, uplynulé Národní svatováclavské pouti a směřování světa.

17. října 2017
Rozhovory

 

- LN Při svatováclavském kázání jste připomněl, že svatý Václav byl vzor hodný následování. To souviselo s popisem světce, ale když sementálně posuneme k tomu, že se blíží volby, disponuje česká společnost vzory hodnými k následování?

Jsem přesvědčen, že vzorů máme dost. Je jen trochu potíž, že v médiích se objevuje – symbolicky – stále stejných 40 lidí a skutečné velké osobnosti, žijící často bez mediálního ohlasu, málokdo zná.

 

- LN Koho máte na mysli, kdo vám chybí ve veřejném povědomí?

Myslím tím řadu osobností, které žijí mimo Prahu, a možná i z technických důvodů tedy nejsou tolik oslovovány jako někdo, kdo přijede kdykoliv do televize či rozhlasu. Přitom to jsou uznávaní vědci, literáti, umělci, ale také významné osobnosti jednotlivých regionů.

 

- LN Kdo se snaží vyloučit katolíky, potažmo křesťany z účasti na životě této země, jak jste naznačil?

Nic takového jsem nenaznačoval. Šlo mi o to, aby účast na volbách byla co největší. Máte-li deset milionů obyvatel, z toho možná sedmmilionů voličů, kdyby všichni přišli k volbám, pak by 3,5 milionu vlastně vytvořilo "většinu". Žel, k volbám přijdou třeba jen dva miliony, zvláště k těm neparlamentním, a pak nastane absurdní situace, kdy "většinu" tvoří milion lidí vůči "menšině", to jest devíti milionům.

 

- LN Existuje podle vás řešení, jak tuto situaci změnit?

O tom, jak tuto situaci změnit, bylo právě moje kázání. Nesmíme se provinit lhostejností. Naše účast ve volbách znamená, že využíváme svobody k vyjádření názorů. I když někdy zvítězí naši oponenti, máme uznat, že většina zvítězila. Když ale onu "většinu" ve skutečnosti tvoří pár tisíc lidí, uznává se pak vítězství těžko.

 

- LN Uvedl jste, že vstupujeme do zápasu o moc. To jsou letošní volby – zápas o moc?

Jde o moc, tedy o mnoho i o moc jako takovou. Nemůžeme si nalhávat, že ti, kdo jsou vítězové, nemají vliv a moc, obsazují všelijaké správní rady, prorůstají dál, než sahá vliv parlamentu.

 

- LN Je Česká republika tímto "mocenským prorůstáním" výjimečná v porovnání s ostatními zeměmi?

Nedovedu posoudit, nakolik jsme výjimeční ve srovnání s jinými zeměmi. Jezdím hodně do Polska, Maďarska, na Slovensko, ale nejsem tak troufalý, abych ze sebe dělal politologa.

 

- LN Hovoří se o tom, že česká demokracie je v ohrožení. Myslíte si to také? Případně kdo je jejím hlavním ohrožením a proč?

Po první válce tuším TGM říkal, že je třeba aspoň dvaceti let, než se upevní mechanismy demokracie. My jsme 28 let po změně režimu a zdá se, jako by u nás nebylo příliš tradice, nepsaných zvyklostí, gentlemansky dodržovaných. Zbylo v nás, zvláště v nás starších, příliš mnoho z minulého režimu a to je jedna z hrozeb naší demokracie. Druhou je postoj těch mladších, kteří se často snaží spíše prosadit sami, nejsou tu vize ani ideály, neupínáme se k věčnosti nebo aspoň k delšímu období, než je čas do dalších voleb. To je druhá hrozba.

 

- LN Chybí vám větší zapojení mladých lidí do politiky? Teď nemyslím jen na straně politiků, ale i voličů? Jak mladé k politice nalákat – ať už aby šli volit, nebo sami kandidovali?

Otázka, jak zaangažovat mladé lidi v politice, je asi spíše pro stávající strany a jejich vedoucí představitele. Možná by seměli zamyslet nad tím, comladé lidi odpuzuje ve stávající praxi a zda jim dávají dost prostoru.

 

- LN Jak se podle vás proměnila politická scéna za poslední dekádu? Doznala značných změn? Sune se k lepšímu, nebo horšímu?

Jsem starý muž a nechci být nevrlým starcem, který nevidí nic pozitivního. Prý první psaný projev lidstva na sumerské tabulce zní "Už není tak, jak bývalo". Já myslím, že je prostě jinak, všechno se mění. Něco k lepšímu, něco k horšímu.

 

- LN Máte vy osobně starost, jakým směrem se politika vyvíjí? Nemáte pocit, že oslabuje takzvaný liberální proud a sílí spíše ten autoritativní? Jak si vysvětlujete, že občané čím dál více prahnou po silných lídrech – ať už v čele státu, nebo jednotlivých stran a hnutí?

Nemyslím, že by lidé nějak víc prahli po silné ruce. Spíš prahnou po jistotách a jasnosti. Diplomatické manévrování, bezobsažné programy, vize na nejvýš čtyři povolební roky, oportunistické jednání – to asi není to pravé, co lidi osloví.

 

- LN Mohou si elity liberálních vrstev samy za to, že nyní v západní společnosti oslabují?

Vzhledem k tomu, že nepatřím k elitám liberálních vrstev, je lepší se ptát jejich představitelů, jakou sebereflexi provedli.

 

- LN Když jdeme volit svoji budoucnost, jaké jsou možnosti? Mezi jakými hraničními variantami jdeme vybírat?

Odkazuji na výzvu České biskupské konference, tedy na stanovisko všech biskupů, nejen mé vlastní. Neměli bychom popřávat sluchu planým slibům, oportunistům ani těm, kdo by se chtěli vracet před rok 1989.

 

- LN Jak by měla budoucí vláda, ať už bude jakákoli, zajistit skutečné bezpečí občanů, což jste označil za to podstatné?

Mluvil jsem o tom, že nejde o "pocit bezpečí", ale o skutečné bezpečí. To je rozdíl. Vláda by měla dodržovat spojenecké závazky k NATO, co se týká výdajů na obranu. Nejde o to, mít víc a víc policistů, ale mít policisty, kteří dodržují zákony a jsou skutečně těmi, kdo chtějí pomáhat a chránit. Většina jich už je takových. Bezpečí spočívá i v právním státě, kde se občan v dohledné době dovolá spravedlnosti. Takovéto věci vytvářejí skutečně bezpečné prostředí navzdory jednotlivým excesům, které jsou po celém světě a bohužel neminou ani nás.

 

- LN Téma uprchlické krize se nestalo dominantním tématem vrcholící předvolební kampaně. Je to podle vás chyba, měly strany toto téma více akcentovat?

Ne, proč? Bylo, je a bude to téma v současné situaci. A stane seméně zajímavým, čím více dokáže vláda tuto situaci řešit.

 

- LN Vuplynulém volebním období začaly některé subjekty – jako například hnutí ANO – kritizovat nastavený mechanismus církevních restitucí. Ve volební kampani toto téma nezní. Myslíte, že se v příští sněmovně o tématu začne opět debatovat, nebo věříte, že církevní restituce jsou vyřešenou záležitostí, do které už by se politici neměli "montovat"?

Věřím, že zákony platí a nemění se podle toho, kdo je zrovna u moci. Osobně považuji toto téma za uzavřené.

 

- LN Proč jste považoval za důležité varovat před zadlužením státu, před bankrotem? České ekonomice se nebývale daří, dobré jsou i výsledky státní kasy.

Varoval jsem před postojem, který nedbá na dluhy. Dluhy se mají platit. Obyčejný člověk, který neplatí, zbankrotuje, odpyká si svou lehkomyslnost, často se dostane do úzkých i z neznalosti a naivity. Státní představitelé by měli mít plán, jak razantně právě v dobách dostatku snižovat státní zadlužení. Nerozdávají ze svého, rozdávají z daní nás všech. A následky jejich lehkovážnosti ponesou další generace.

 

- LN Hovořil jste o demokracii bez přívlastků jako o cíli. Jaké přívlastky má nynější demokracie?

Mluví se často o "liberální demokracii". Vzpomínám na minulé doby, kdy se hovořilo o "lidové demokracii". Myslím, že přívlastky maskují to, že demokracie je vlastně nějakým způsobem zneužívána.

 

- LN Máte na mysli nějaký konkrétní případ zneužívání demokracie?

 Mluvil jsem o tom, že přívlastek posunuje samo slovo k jinému významu.

 

- LN Kým je umlčována většina a jak je možné, že se jí to děje, když je ve většině?

Většina, jak jsem říkal v otázce většiny ve volbách, je umlčována často svou vlastní lhostejností, ale také už křikem těch, kdo chtějí prosadit svá domnělá práva na úkor ostatních, na úkor tradic i zdravého rozumu.

 

- LN Řekl jste: "Víme ale, co je dnes zodpovědným jednáním? Víme! Ale nemáme dost odvahy." Mohl byste vysvětlit, co přesně jste myslel zodpovědným jednáním a vůči čemu?

Zodpovědné jednání znamená myslet na budoucnost, poučit se z minulosti a neopakovat dřívější chyby.

 

- LN Váš proslov byl nezvykle apelativní. Proč právě tyto volby si zaslouží zvýšenou mobilizaci voličů?

Myslím, že Den české státnosti si zaslouží mluvit o státu a společnosti. Volby jsou často jednou z mála příležitostí, kdy se občané mohou vyjádřit a svůj postoj dát najevo.

 

- LN Ideály pravdy, lásky a úcty k bližnímu je, řečeno vašimi slovy, možné naplnit jen ve svobodě. Kdo a jak usiluje o svobodu Čechů, potažmo Evropanů?

Svoboda je příležitostí, plochou, územím, kde mohou být nerušeně a poctivě naplňovány tyto ideály. Člověk jistě může být vnitřně svobodný i v diktatuře, vyžaduje to však velkou námahu a statečnost.

 

- LN Přimlouval jste se, aby se Evropané vrátili ke svým křesťanským kořenům. Kdy se od nich odvrátili a co to způsobilo?

Myslím, že to není dědictví komunismu u nás ani dědictví posledního století. Kořeny jsou hlouběji. Jen například první světová válka navenek dovršila to, co už doutnalo pod povrchem – rozvrat zásadních hodnot. Část onoho odvratu jsme zavinili i my sami, křesťané, svou nevírou, lhostejností a opožděnými reakcemi na rozvoj společnosti.

 

- LN Co si myslíte o takzvaném Synovském napomenutí (Correctio filialis), pod které se podepsali i dva čeští akademici a které vyčítá papeži Františkovi některé jeho nedávné kroky týkající se například zastání rozvedených katolíků?

Nemám k dispozici text, abych se mohl vyjádřit. Jsem kardinál, tedy ten, kdo má radit papeži. Nepochybujte o tom, že se Svatým otcem i jeho nejbližšími spolupracovníky mluvím o nejrůznějších záležitostech. Pokud budu požádán, abych prostudoval tuto otázku a vyjádřil se k ní, jistě to učiním.

 

- LN Při jarní politické krizi vydali biskupové prohlášení, v němž vyzvali k modlitbě za vyřešení politické krize. Kněz Tomáš Halík snahu biskupů kritizoval a označil ji za "bezzubé anonymní sdělení". Měli by podle vás duchovní více či ostřeji vstupovat do politického dění, například v krizových dobách?

Církvi jistě přísluší zdrženlivost ve stranickém politickém boji. To neznamená, že by neměla říci jasné stanovisko k etickým a dalším závažným problémům.

Ondřej Koutník

Rozhovor týdne Lidových novin vyšel v sobotu 14.10.2017 v LN 239/11