Dominik kardinál Duka OP 
arcibiskup pražský

O setkání mládeže v Madridu

O setkání mládeže v Madridu

Pražský arcibiskup Dominik Duka OP se v polovině srpna 2011 zúčastnil Světových dnů mládeže v Madridu. Po jeho návratu s ním o cestě do Španělska hovořil Jiří Macháně z Katolického týdeníku, kde rozhovor původně vyšel.

6. září 2011
Rozhovory

Co na vás v Madridu udělalo dojem?

Že se tam sešly dva miliony mladých katolíků v době, kdy se zdá, že Evropa nábožensky strádá. Dále že naslouchali papeži, jehož řeč nebyla ani líbivá, ani nenáročná. Žádná instituce na světě není schopná shromáždit takovéto množství lidí. Denně jsem si tam srovnával výtisky pěti významných evropských deníků. Pro řadu z nich se ve Španělsku nic nekonalo. Snad jen když tam nevelká skupina protestovala, že setkání zatěžuje španělskou ekonomiku nacházející se v nedobré kondici. Setkání ve skutečnosti přineslo pro zadlužené španělské hospodářství 165 milionů Euro. Čistý zisk, když se odečtou náklady, je potom přes 50 milionů Euro. Katolická mládež celého světa pomohla zaplatit Zapaterově vládě část jejího dluhu.

Jak se vám líbilo české centrum?

Není divu, že bylo hodnoceno jako jedno z nejlepších. Naši organizátoři se činili – měli jsme klimatizovanou halu s vlastní infrastrukturou. Překvapivý byl i bezmála padesátiprocentní podíl vysokoškoláků mezi účastníky z Česka. Tomu mohly být uzpůsobeny i katecheze, laťka se mohla nastavit vysoko.

Jak na vás působili mladí lidé z Česka?

Obdivoval jsem je. Já bych celý půlden na karimatce sedět nevydržel. Pro nás biskupy bylo velmi důležité, že jsme se s nimi mohli v dobrém slova smyslu konfrontovat. Bylo nás tam pět biskupů na tři a půl tisíce mladých lidí, takže to byly jen krátké rozhovory. Přicházeli s otázkami, reagovali na katecheze. Po nich totiž následovaly diskuzní kroužky, které ale nevedli kněží, ale sami mladí lidé. I my biskupové jsme měli svůj diskuzní kroužek. Právě po těchto setkáních přicházeli s otázkami. Bylo zřejmé, že skutečně debatovali o tématu katecheze.

Atmosféra setkání s papežem musela být strhující.

Nejen pro mě byl nejsilnější okamžik při vigilii, když udeřila bouře. Mládež zůstala a ukázala, že papeže má ráda, že ví proč tam je, ukázala sportovního ducha, nadhled a smysl pro dobrodružství. Na druhý den na mši svatou dorazilo ještě více lidí a kolem osmi tisíc se jich tam vůbec nedostalo z bezpečnostních důvodů. Na bezpečí se hodně dbalo. Obavy byly myslím na místě - například křížová cesta na náměstí Cibeles byla z bezpečnostního hlediska nesmírně rizikovým podnikem. To jsme se skutečně modlili, aby se něco nestalo.

Vigilie i mše svatá s Benediktem XVI. – to byla impozantní manifestace jednoty církve. Člověk si v tu chvíli uvědomuje, že je její součástí, že to nejsme my, kdo ji ovládá, ale že jsme na lodičce Petrově, kterou řídí náš Pán, jehož nevidíme.

Velkou rolí v budoucnosti církve bude hrát latinská Amerika, za místo příštího setkání byla vybrána Brazilie…

Ano a nejen latinská Amerika, ale například i hispánská komunita ve Spojených státech. Tam už polovina církve mluví španělsky. Američtí biskupové přecházeli automaticky z angličtiny do španělštiny. Není divu, že vliv a význam této oblasti pro církev zdůraznil papež tím, že příští setkání se uskuteční v Brazílii.

Jiří Macháně