Dominik kardinál Duka OP 
arcibiskup pražský

Rozhovor se Zitou Senkovou 19.5. na ČRo Dvojka

Rozhovor se Zitou Senkovou 19.5. na ČRo Dvojka

Hostem pořadu Jak to vidí... redaktorky Zity Senkové byl dne 19. května 2017 kardinál Dominik Duka. Hovořilo se o svatořečení tzv. fátimských pasáčků, politické situaci i nových svatovítských varhanách.

19. května 2017
Rozhovory

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a dobrý poslech u pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Tentokrát se hlásíme z Arcibiskupského paláce. Hostem i hostitelem je kardinál Dominik Duka. Dobrý den. 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Dobrý den. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak arcibiskup pražský a primas český vidí poselství svatořečení pasáčků z Fatimy, tradici národních sbírek, nakolik je nejmladší generace seznámena s hodnotami kulturního a duchovního dědictví křesťanství a jak si ji chce církev přiblížit? Co přinese vládní krize společnosti a politice? Seznamte se s pohledem dnešního hosta. Papež František na slavnostní mši v portugalské Fatimě svatořečil Francisca a Jacintu Martovi. Jde o dva ze tří pasáčků, kterým se tam před sto lety měla zjevit Panna Marie. Jak, pane kardinále, vnímáte jednu z největších katolických událostí letošního roku, její poselství? Co tento příběh, zjevení Panny Marie, může říct i lidem nevěřícím? 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Tak já vzpomínám na naši poslední národní pouť ještě s panem nunciem Enderem, což byl nádherný zážitek této pouti, kde jsme teda zažili večer, po tomto večeru, kdy se modlí růženec, je procesí s poutí, jsme se vydali na zvláštní pouť, a to ke kapli Berlínské zdi, kde jsou jaksi zbytky jednak betonový kousky a kusy ostnatého drátu. A u této kaple jsme se setkali se skupinou našich rodáků, sudetských Němců. Tam jsme se společně pomodlili, tam jsme společně zazpívali, nejenom mariánské písně, ale i naše hymny, což myslím, že bylo nesmírně emocionální. A druhý den jsme po té slavnostní bohoslužbě odjeli do města, které známe pod názvem Patálie, ono se jmenuje Batalha a tam si vybojovali Portugalci nezávislost na Španělsku. A u tohoto dominikánského kláštera je tedy nádherná gotická kaple, která nemá střechu, ne že by ji nedostavěli, to byl úmysl autora, stavitele či architekta, a tam odpočívají tito panovníci. A při této příležitosti jsme procházeli klášterní chodbou, mě pan nuncius chytil za rukáv a říká mi: "Prosím tě, mně to nejde do hlavy. Panna Maria se zjeví třem dětem, pasáčkům. To kdyby se zjevila politikovi, teologovi nebo nějakýmu spisovateli, tak to dovedu pochopit. Ale vždyť ty děti vůbec neměly ponětí, co ona jim říká." 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co jste mu odpověděl? 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Co jsem mu odpověděl? Odpověděl jsem mu jedno, co mě napadlo hned. Já jsem mu říkal: "No víte, právě že to bylo těm dětem, protože ano, nejprve jim nikdo nevěří, ale v určitém okamžiku začne chápat, že ty děti si toto nemohly vymyslet. Kdežto kdyby to byl politik, kdoví, co by s tím poselstvím učinil." A to, myslím, že je skutečně poselství Fatimy, které každému z nás se bude v určitém momentě zdát příšerně až, jako bych řekl, nejenom fantastické, ale až jako morbidní. I ty obrazy, které se tam objevují. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká byla, pane kardinále, vlastně ta tři tajemství, to poselství? 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Tak ono to první poselství, víte, mu musíme rozumět, že v té době byla situace vlastně křesťanů, katolíků v Portugalsku stejná jako v Mexiku. Bohoslužby zakázané, kláštery zavřené, perzekuce. A v této situaci se zjevuje anděl Portugalska, to je biblický moment, kdy andělé chrání jednotlivá města a podobně. A tyto děti jsou vyzváni, aby se modlily za obrácení, ale za svoji zem. A byla tam taková připomínky tedy, že hrozí i válečné nebezpečí. Pak to, co je v těch fatimských zjeveních důležitý, je druhý moment, a to je obrácení Ruska, ale protože oni vůbec nevěděli, že země Rusko existuje, ale v portugalštině slovo "Rusko" je totéž, co náš osel, tak holt děti obracely doma osla. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Opravdu? 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Opravdu. No, protože dostaly pokyn, že se mají poradit s panem farářem, no, tak pan farář věděl, že existuje Rusko, ale jak ho mají obracet, to taktéž nevěděl. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co může udělat špatný překlad. 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Ano. A třetí moment je vlastně poselství, které hovoří o situaci velkého pronásledování, kde v té vizi vidí bílou postavu, která jde ke kříži a zazní výstřel a ona padá. Mezitím, že jo, dojde i k tomu, že hejtman toho regionu dětem vyhrožuje, zcela jistě že to nemyslel úplně vážně, ale berme to, jak by to hodnotila dnes komise pro týrání dětí, kde jim hrozí smrtí, jestliže neřeknou, že si to vymyslely. A tyto děti, no, raději zemřeme, my nechceme lhát. Takže toto poselství nebylo zveřejňováno. Později dorostla Lucie, která přežila a zapsala tyto věci. Víme, že právě při tom prvním zjevení, tedy 13. května 1917, byl v papežské kapli na kněze svěcen muž, který se jmenoval Eugenio Pacelli, tedy pozdější Pius XII. A můžeme říct, že to byl on, který se nejvíce pak těmito zjeveními zabýval. Ale nikdy jim církev nedala úplně, jako bych řekl, naplno zapravdu, nebo že by jako je přímo přijala. Skutečně uplynulo mnoho let a 13. května na Svatopetrském náměstí zazní výstřel a papež Wojtyla padá na podlahu automobilu ve chvíli, kdy v Polsku umírá kardinál Wyszyński a tedy zdá se, že nastaly velmi těžké chvíle. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Předpověděla tedy nebo jedno z těch poselství i atentát. 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Ano, to bylo právě to třetí tajemství. A Jan Pavel II. se v něm vidí, a proto rok poté cestuje do Fatimy, aby poděkoval za záchranu života a do té korunky daruje kulku, která byla vytažena z jeho těla. Když bylo padesáté výročí Fatimy, tak nikdo z nás nezná historii fatimské Panny Marie v naší kapli. Obecně se říkalo, že ji přivezli a darovali biskupu Tomáškovi 1967. Ale tuto sochu objednal kardinál Beran pro Prahu a k nám ji převezli Čechoameričané, kteří přicestovali autokarem, chtěli jako ji předat, což jim bylo zakázáno, tak z kufrů postavili oltář na Václavském náměstí, kde se dlouho, dlouho modlili, až teda tajná policie přišla ke zjištění, že s nimi něco musí udělat. Čili je dovezli sem na rampu a tři těchto poutníků ji předali tady na arcibiskupství, tehdá tedy biskupu Tomáškovi. Ta Fatima je spojena i s naší historií. Moje přesvědčení, a nebudu určitě sám, je, že skutečně to fatimské poselství se týkalo této části světa. A existují i filmy, které se snaží jaksi toto poselství konfrontovat s politickými událostmi. Zcela jistě že to je určitý pokus, určitá hypotéza. Ale kdo v té Fatimě byl, tak ví, že všechna mariánská zjevení jsou nesmírně zajímavá tím, že se nikdy nestávají význačným osobnostem, ale lidem na okraji, často dětem. Vezměme i Lurdy, vezmeme Guadalupe, ale nejsou to nějaká církevnická zjevení, že by se týkala, jak se má stavět kostel a oltář. Ano, mluví se tam i o kostele, o modlitbě, ale vždycky se dotýkají opravdu hlubokých problémů. V Guadalupe v šestnáctém století je to otázka osudu indiánů, zda budou otroky nebo zda budou svobodnými, a zjevuje se indiánskému mladému chlapci. V Lurdy je to děvčátko z chudé rodiny, také tam pasou, a je to chvíle, kdy vlastně se jedná o svobodu církve v celé Francii. A když jsme tedy ve Fatimě, nebyla to jenom otázka Portugalska, ale víme, že Lucie postupem doby, tak jak se jí promítal film těchto vizí, poznala jak nacisty, tak komunisty. A víme, že to zjevení se odehrálo v roce 1917. To znamená ve chvíli, kdy Vladimir Iljič Lenin v rámci revoluce zahájil největší, bych řekl, útok militantního ateismu nejenom proti křesťanství, ale vůbec proti základním etickým hodnotám a proti lidské svobodě. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Naplnilo se, pane kardinále, to mariánské proroctví v případě Ruska nebo nakolik? 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Tak já se domnívám, že se naplnilo. Taková ta touha některých, že by chtěli, aby to šlo dál, anebo že máme vždycky představu, že jaksi lidský život bude selanka v podvečer, to je omyl. Proto také v tom poselství, v těch vizích ty děti vlastně prožívají určitým způsobem vize, které jsou vlastní biblickému poselství. Ale musíme si říci, že skutečně náš svět, především ten svět, který byl pod sovětskou hegemonií, získal svobodu a co z ní udělá, to už je zase naše starost a náš úkol. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Svatovítská katedrála se dočká nových varhan, zhotoví je dílna Gerharda Grenzinga z Barcelony, která už postavila nebo zrekonstruovala na 220 královských nástrojů. Když jste přihlížel, pane kardinále, vizualizaci varhan, tak jste je přirovnal k podobnému zázraku, jakým byla návštěva papeže Jana Pavla II. v roce 1990. Jak se na tento královský nástroj těšíte? 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Tak já varhany miluji, ale jsem absolutní laik jak na otázku stavby varhan, funkčnosti varhan a musím říci, že i v hudbě jsem zasloužilý konzument, který obdivuje, ale není schopen jako produkovat. A ta otázka varhan, proč jsem to nazval zázrakem, no, protože to je pátý pokus. Ale na rozdíl od těch předchozích pokusů jsme se dohodli, nerozkmotřili jsme se, došlo ke shodě všech zúčastněných stran, já byl pouhý divák, čestný. A protože také se podařilo už do toho okamžiku, kdy se podepisovala smlouva, shromáždit víc jak jednu třetinu finančních prostředků, tak jsem pevně přesvědčen, že otázka varhan je rozhodnuto a že v tom roce 2019, dáli Pánbůh, budu je slyšet, nebudu se koukat na vizualizaci, ale bude tam už varhanní nástroj, který bude opravdu hrát. A věřím, že se splní i ještě nedořešený sen našeho pana varhaníka, magistra Kšici, že tam budou i španělské trubky. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zatím se podařilo podle mých informací vybrat zhruba třetinu částky, pořízení nových varhan vyjde zhruba na 80 milionů korun. Co vůbec říkáte celonárodní sbírce na varhany? Ostatně z jedné takové se kdysi postavila nejenom budova Národního divadla, ale také Svatovítská katedrála.

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Ano, já věřím tomu, a protože pan Maler mě přesvědčil a ukázal jednu věc, podali jsme si ruce a smířili jsme se, i když já s ním přímo osobně nebojoval v tom zápase o katedrálu, že on pochopil tak nějak bytostně, že katedrála je naše, katedrála skutečně nepatří pražskému arcibiskupovi ani právně a nikdy nepatřila. Vždycky to byl společný majetek nebo chceme-li, ať to řekneme historicky, společné dědictví duchovní i kulturní celé této země. Ať zde byli Češi i Němci, byli zde i Židé. I židovské komunity přispěly na dostavbu katedrály, protože v ní všichni vidíme, že ona tomu Pražskému hradu, sídlu knížat a králů, prezidentů, dodává to, co je potřebné. Ta končí i stvoření světa, krásu, a to myslím, že jaksi zaslouží, aby tento krásný objekt právě měl varhany, které budou svědčit o tom, že naše katedrála je jedinečná. Ona je. Není katedrála na světě, která by měla tak kontinuální historii. Když jsem mluvil s primasem Anglie z Lyonu, jsem mu říkal, a probíhaly tam někdy vůbec korunovace? Nikdy, ty byly v Remeši. Když v sousedním Polsku. No, sedm korunovací proběhlo v Hniezdě, ale zbytek probíhal už v Krakově, ve Lvově, prostě kdekoliv jinde. Francouzi korunovali v Remeši, pohřbívali v Saint-Denis. Primase měli v Lyonu, krále měli v Paříži. My máme od počátku jedno hlavní město a jednu základní hlavní katedrálu, první kostel, pražský kostel. Čili katedrálu. Takže proto si myslím, že ona je naše, že je opravdu symbolicky a je to paměť vlastně... 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Naše národní. 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Obyvatel, ano, tak jako je naše Praha, tak je to taktéž i s katedrálou. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesahuje tedy katedrála ten církevní rámec.

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Ona není jenom církevní, poněvadž v ní se korunovalo, v ní se konaly i určité rozpravy, v ní se konaly i pohřby těch panovníků, světců. Takže v tomto smyslu si myslím, že na ni se musíme skutečně koukat jako na průsečík toho pozemského i duchovního. Ale protože má věže, tak nám říká, že nesmíme se koukat jenom do země, jo, že musíme vždycky mít ten určitý odstup a nadhled. A z toho potom také překonáváme svoji historii, protože vždycky ta katedrála byla brána také jako symbol svobody a suverenity, když se měla dostavět mnohokrát, tak vždycky ty vizionáři, anebo ty charismatické osobnosti, které rozhýbaly ten proces těch sbírek a ty stavby, ujišťovaly, dostavíme-li katedrálu, vyhrajeme turecké vojny, dostavíme-li katedrálu, vrátí se svoboda a suverenita zemí koruny české. A to pochopil i prezident T. G. Masaryk, protože i on se připojil k dostavbě katedrály, proto i on vstoupil v roce 1929 o svatováclavských oslavách do tohoto prostoru. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Uvědomujeme si toto kulturní národní dědictví, pane kardinále? 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
My jsme takoví trošku, jako bych řekl, skeptici. Čili my si to uvědomíme, až když se začne jednat, komu bude patřit katedrála. Ale jinak nás zahanbují turisté z celého světa, ale musím říci, že skutečně v posledních letech i zájem škol, školních dětí o katedrálu roste, a to je pro mě, jako bych řekl, pozitivum. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máme ten nadhled, nebo ho ztrácíme? 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
No, tak já myslím, že ho občas ztrácíme všichni, včetně mě. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jste se zmínil o dětech. Jak je podle vás nejmladší generace vedena, vychovávána k hodnotám? Vím totiž, že byste chtěl dětem, školákům vlastně ještě více přiblížit křesťanský svět, křesťanství, který znají mnozí jenom z učebnic. 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Já myslím, víte, že je to největší problém teda hlavního města. To má mnoho důvodů. V padesátých letech politické důvody, také jsou dneska důvody, že jaksi Praha je opravdu křižovatkou. A to není jenom křižovatkou turistickou, politickou, ale Praha je také i křižovatkou ideí. To bylo vždy v historii a je to i nyní. Čili taková ta určitá dezorientace, my hovoříme, ano, bojujeme za evropské hodnoty. To nebudu zkoušet děti. Já někdy zkouším politiky, někdy zkouším lidi tedy ze světa vědy a kultury. A kdybych si sám položil otázku, co to jsou tedy ty hodnoty. My řekneme desatero. Kolik lidí i dnešních věřících umí desatero vyjmenovat? Ale ještě složitější je pochopit desatero v souvislostech, tak to, myslím, je opravdu málo lidí. Na druhé straně ovšem si neuvědomujeme, že když řeknu evropské hodnoty, tak jednoduše je to vyjádřeno, a to je zkratka velkých myslitelů, filozofů, univerzita a katedrála, katedrála a univerzita. Když vezmu skutečné historiky kultury, někdy se to velice krásně poznává v učebnicích cizích jazyků, učebnice francouzštiny nakladatelství /nesrozumitelné/, to je kolektiv, víra a čest, na nich je postavena křesťanská Evropa. To je naše Evropa. Všimněme si, že my to neprosazujeme, ale v momentu, když někdo takto nejedná, tak mu to dokážeme říci, jak to, že si lhal, o čem vlastně je celý diskurz 25 let? On lhal, on se choval nečestně. Samozřejmě že my nedokážeme rozlišit ty potřebné, bych řekl, nuance a školák potřebuje skutečně dostat to základní uvedení do života. A k tomu uvedení do života, aby byl doma ve svém prostředí a ve své společnosti, on potřebuje základní informace, aby se tady mohl cítit doma. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řekla bych, že v posledních minimálně dvou týdnech je asi jedním z nejčtenějších dokumentů Ústava České republiky, pane kardinále. 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Ano. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak rozumíte vůbec tomu, co se odehrává na politické scéně? 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Já myslím, víte, že ono to trochu souvisí i s tím, co jsme předtím hovořili. Je to bezesporu určitá krize, která vyrostla ze znejistění, jaké jsou hodnoty, které vytvářejí život člověka, který není atomizovanou bytostí, ale je bytostí, která žije v rodině, která žije v obci, která žije ve státě. My vidíme určitý rozpad, pochybnosti, zda má vůbec cenu tyto hodnoty respektovat, zda má cenu o ně usilovat, anebo zda nemáme hledat lepší a jiné hodnoty. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké hodnoty vyznávají vůbec naši politici? 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
No, tak když se napadají, tak vyznávají, že politik má být pravdomluvný, má mít sociální cítění, má být čestný, má být vzdělaný, tyto hodnoty vyznívají, ale jaksi hledají je u toho druhého. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co praktikují? 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Musíme ovšem myslet, že ti politici jsou trošku jako my, protože když si uvědomíme ve společnosti, že velmi často svoje chyby poznáváme na tom druhém. Vyžadovat morální katarzi, víte, my uvnitř církve máme jako velký diskurz, kde bylo takzvané desetiletí duchovní obnovy. My jsme začali v roce 87 a v roce 89 přišel listopad. Všechno se totálně změnilo. Mnozí jsou přesvědčeni, že i problémy církve jsou právě v tom, že se nedokončila tato desetiletá duchovní obnova. Ale nám nepomůže žádná pětiletka, žádná desetiletka. My musíme si uvědomit, že především v politické současné krizi se projevuje základní krize výchovy nebo nevýchovy, že výchova spočívá v tom, že tomu dítěti ukážeme, ale od čtvrtého, pátého roku musí začít pracovat na sebevýchově. Tak jako budou skutečně spíše obviňovat ne ani politiky, ale budou obviňovat, bych řekl, celý mainstream, který říká: "Nevaž se, odvaž se. Nenos to v sobě. Jen mu to nandej." A tím vznikají strašlivé momenty, pak vyvoláme závist, pomstu, a toto se nám dostalo do celospolečenského diskurzu. Buďme upřímní. My jsme si zvolili ty poslance. Já, zrovna tak jako vy nebo kdokoliv jiný, my jsme jim svěřili tyto věci. Zaprvé musíme se ptát, jak jsme tedy volili, brali jsme to vážně, nebo jsme řekli, vůbec k volbám nepůjdu. A zadruhé, my bychom měli ty své politiky občas kontrolovat. A nejenom, že jim zase jako vyčteme chyby, které máme, ale hovořit s nimi. Základní, myslím, problém našeho politického světa je v tom, že velmi často volíme poslance, kteří vůbec nejsou z našeho kraje, které vůbec neznáme, že potom neexistují, aby se ten poslanec setkával s těmi svými voliči, zodpovídal jim. Dalším velkým problém je, že strany mají téměř žádný rezervoár. Jsou jenom vlastně dvě velké strany, to je komunistická a lidová. Komunistická strana z toho svého půl milionu se dostala pod padesát tisíc, čili to je úplně něco jiného. U té lidové strany není to takový velký propad, ale je, protože mladí lidé vlastně nebyli rodinou a školou vedeni k společenskému a politickému životu. Já nemyslím, že má být politická výchova. Ale že prostě si musíme uvědomit, tak jako v rodině musím respektovat druhého, musím taky vidět, že existuje zodpovědnost silnějšího vůči slabšímu, dospělého vůči dítěti. To musí být i ve společnosti. A toto se ztratilo. My jsme postavili společnost na tom, kdo je asertivnější, kdo má větší lokte, ten vyhrává. A to je důsledek té politické krize. Ale vstoupit do ní se neodvážím vůbec, protože já jsem přesvědčen, že spíše se v to, co vidíme ve sdělovacích prostředcích, je vlastně určitá volební kampaň, která se neodehrává na billboardech, anebo po náměstích, ale odehrává se na televizních obrazovkách. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Znamená to, pane kardinále, že pak jsou ty naše základy velmi křehké nebo vratké, když podléháme různým proudům, tlakům, když vlastně nejsme konzistentní ve svých názorech? 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Ano, poněvadž myslím, že problém je, že my vlastně nemáme názory. Vezměte si, že celou společností jde vlna, že musím být zajímavým, musím šokovat, musím zaujmout. Také bych řekl, že si musíme přiznat, že opravdu my procházíme fází, to souvisí s globalizací i migrací, kdy vlastně zaniká určitá forma kulturní a vzniká nová. A v této situaci se platí. My dokážeme udržet ekonomiku díky teda velkému civilizačnímu a technickému rozvoji. My dokážeme zabránit i velkým krveprolitím, i když asi Severní Korea, Turecko nám může dělat starosti, anebo neklid na hranici rusko-ukrajinské, to bezesporu. Ale musíme si přiznat, že to, co nedokážeme absolutně zvládat, je právě tok informací, je to velká krize vzdělávání a zcela jistě že to postihuje i média, protože ono kdo z nás může tvrdit, že ví, jak to skutečně je, kdy se mnohé věci odehrávají bez naší přítomnosti a probíhají v takové rychlosti, že není vůbec žádný odstup a že není žádná reflexe. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Může být ta současná politická krize v něčem pozitivní? 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Tak víte, já bych si vypomohl jako příslovím. Všechno zlé je pro něco dobré. A křesťanství je taky založeno, jak zpíváme o Velikonocích tu Augustinovu větu Šťastná vina. To selhání teda prvních našich biblických a, bych řekl, symbolických prarodičů Adama a Evy přivolá pak nakonec příchod Krista. Tady ta možnost najít řešení a v tom myslím, že je potřeba jako zvednout hlas a říci, řešení existuje, nebude snadné, bude bolet... 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké řešení existuje, pane kardinále? 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Já myslím, že to základní řešení, to je Ježíšova zlaté pravidlo, co chceš, aby tobě dělali jiní, to čiň ty jim. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kardinál Dominik Duka, arcibiskup pražský a primas český, byl hostem dnešního vydání Jak to vidí. Já vám děkuji za rozhovor a přeji vše dobré. 

 

kardinál Dominik DUKA, arcibiskup pražský a primas český
Já taky děkuji a přeji hezký den. 

 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková přeje příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu. 


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou. 

 

Autor: Zita Senková