Milí přátelé, vážení rozhlasoví posluchači, často slýchám názor, jak církev promarnila morální kredit, který měla v roce 1989, jak nedokázala to či ono. S mnohou kritikou mohu souhlasit, spousta věcí se nám nepovedla. Ale možná trochu zapomínáme, že z katolické církve se znovu stala velká organizace otevřeně působící v naší společnosti. 

Biskupské stolce byly většinou neobsazeny, biskupské úřady o pár lidech, vše se dělalo systémem dobrovolníků a na koleně. Dnes jsme jen v oblasti charity největší organizace v této zemi, museli jsme vybudovat určitou strukturu, a to vše s lidmi, kteří neměli příliš zkušeností. V ostré konkurenci i pod palbou mnohdy nespravedlivé a předpojaté kritiky jsme však zásadně obstáli. 

Čtěte také: Listopad 89 nespadl z nebe. Kdy se naše svoboda stává chaosem? ptá se Dominik Duka

Návštěva druhého muže Vatikánu kardinála Pietra Parolina je toho důkazem. Přijel na několik dní nejen proto, aby viděl, jak to v naší církvi vypadá, ale aby společně s námi oslavil 25. výročí od svatořečení Anežky České a také zlomu v našich novodobých dějinách. 

Plná katedrála, setkání s prezidentem i premiérem této země, diskuse s biskupy a dalšími osobnostmi a především přijetí, které bylo v diplomatickém jazyce více než výmluvné, v něm zanechaly velmi dobrý dojem. 

Nezastírali jsme mu problémy a potíže, o kterých je i jinak detailně informován. Viděl však církev živou, nikoli skomírající, církev pečující o potřebné a sloužící společnosti. Setkal se s vůlí z církevní i státní strany domluvit se na společné práci pro lidi a přestat se zabývat žabomyšími spory. 

Jsme jen součástí společnosti a stejně jako ona máme mezi sebou lidi méně schopné nebo lhostejné. Věřím však, že jako celá společnost jsme za oněch 25 let ušli velký kus cesty vpřed, i když nám toho tolik zbývá. Svatá Anežko nesoucí legendární svobodu, pros za nás a přimlouvej se, abychom tuto svobodu správně užívali a nezneužívali.