Vážený pane prezidente,

rád bych Vám vyjádřil lidskou i občanskou solidaritu po včerejším násilném ataku. Myslím, že tento incident potvrzuje i vyjádřené obavy o osud skutečné demokracie v naší zemi, jak jsme toho byli svědky v promluvě pana biskupa Mons. Františka Radkovského na staroboleslavské pouti, podobně jako ve Vašem slovu, které jste adresoval lidem o slavnosti Dne české státnosti z míst zavraždění sv. Václava.

Není tomu tak dávno, kdy jsme si připomněli 75. výročí úmrtí prvního prezidenta našeho moderního státu, Československé republiky. Připomněli jsme si také jeho výrok: „Existence států je podmíněna přítomností idejí, na kterých byly založeny.“ Myslím, že jsme v posledních měsících stále více svědky zásadního odmítání demokracie, jak její podstatu vyjádřil TGM: „Demokracie je diskuse.“ Diskuse není možná mezi těmi, kteří se navzájem urážejí, nenávidí a rozpoutávají závist. Osud demokracie je v rukou celé společnosti jak na úrovni obcí, měst, krajů, tak nejvyšších státních institucí. Státní instituce nejsou dílem politických stran, a proto demokratický občan ctí tyto instituce a váží si jich, i když je reprezentují lidé, kteří nejsou z jeho strany, a on sám volil jiné kandidáty. Nejsem stoupencem přímé volby, protože v naší zemi se uplatňuje princip nepřímé demokracie, ale zmíněná událost nám ukazuje, jak v příštích volbách bude nesmírně důležité, aby zvítězila úcta k lidské důstojnosti, k názorům druhého a základní občanské ctnosti.

V biblické knize Tobiáš čteme známé diktum: „Co nechceš, aby jiní činili tobě, nečiň ty jim.“ Zakladatel křesťanství, Ježíš Kristus, tento výrok známý v antickém světě, vyslovil v pozitivním smyslu. Jan Masaryk ve svých rozhlasových londýnských projevech zdůraznil, že naše moderní demokracie se opírá o Ježíšův přístup k člověku. Ježíš, ne César. Porozumění, úcta a láska k člověku, to je svatováclavská tradice, nikoliv hrubá síla, neúcta a pohrdání druhým; to je cesta diktatury, nesvobody a ztráty demokracie.

V úctě s přáním všeho dobrého