Veškeré úsilí všech zúčastněných stran, aby se papež František zúčastnil velehradské pouti v tomto roce význačného cyrilometodějského jubilea, se nezdařilo. Nic na tom nezměnila ani cesta zvláštního kurýra prezidenta České republiky, který předal úřední dopisy k pozvání na Velehrad. Benedikt XVI. vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, který ho vedl až k rozhodnutí rezignovat, nemohl naplnit své přání přijet na Velehrad. Pro nového papeže Františka nastala komplikovaná situace. Jeví se ovšem jako zcela samozřejmé, že jeho první cesta bude směřovat do brazilského Rio de Janeira, kde se koná významná světová událost - setkání mládeže. Papežova cesta na rodný kontinent je o to pochopitelnější, že jde o prvního občana latinské Ameriky, který se stal hlavou římskokatolické církve.

Žádosti o jeho účast na cyrilometodějských oslavách na Velehradě, v Nitře a na eucharistickém kongresu v Kolíně nad Rýnem pochopitelně vyvolávaly i obavy ohledně logistického zajištění. Velehrad by se stal prvním cílem papežovy cesty a vzhledem k rozloze velehradského náměstí by bylo zcela nemožné, aby se setkání s řádově až několika stovkami tisíc poutníků z celé střední Evropy konalo přímo tam. Myslím, že všichni, na jejichž bedrech by ležela práce se zajištěním této návštěvy, budou tak trochu vděčni, že je papež zbavil tohoto nadlidského úkolu.

Mám za to, že můžeme přijmout s porozuměním, i když se smutkem, papežovo rozhodnutí. Na Velehradě ho zastoupí jeho legát kardinál Josip Bozanić, arcibiskup z chorvatského Záhřebu, který reprezentuje zemi cyrilometodějské misie, ale připomíná nám také již víc než 150 letou tradici spolupráce slovanských národů. Nám v Praze tuto spolupráci může připomenout Strossmayerovo náměstí, jakož i chrám Josipa Plečnika na náměstí Jiřího z Poděbrad. Velehrad vždy spojoval slovanské národy jak v životě víry, tak také v zápase o kulturní, národní i politickou svébytnost.

Kardinál Dominik Duka OP