Dominik kardinál Duka OP 
arcibiskup pražský

Karlovské ohlasy

Karlovské ohlasy

Nedávno uběhlé výročí narození císaře Karla IV. a související oslavy se staly námětem kardinálu Dukovi v komentáři pro Radio Proglas na sobotu 21. května 2016. 

Audio
20. května 2016
Vyjádření / Dopisy

Vážení posluchači Radia Proglas,

 

chci se ještě vrátit k oslavám jubilea „otce vlasti“, krále a císaře Karla IV: v České televizi i dalších médiích jsme se mohli seznámit se všemi možný pohledy na tuto osobnost, která je jistě právem našimi současníky považována za největšího Čecha.

 

Záznam pořadu:

 

Jsem rád, že jeden z vrcholů oslav sedmistého výročí narození tohoto panovníka se konal ve svatovítské katedrále. V té katedrále, kterou Karel IV. založil, podobně jako univerzitu a další význačné instituce, z nichž mnohé přetrvaly až do našich časů. Bylo krásné, že na celé slavnosti měl podíl právě akademický svět – byl tu rektor Karlovy univerzity s prorektory a děkany, ale také desítky evropských rektorů, kteří se do Prahy sjeli na konferenci. Dnes je více než kdy dříve nutné připomínat jak velkým pokladem je vzdělanost. A projevit i vděčnost, že Karel IV. přivedl do naší země studenty i přednášející z celého světa.

 

Při mši svaté byla snad poprvé liturgicky provedena slavná Janáčkova mše, kterou můžeme slýchat nanejvýš v koncertním provedení. Připomínám, že objednavatelem této mše byl arcibiskup Prečan a je to i dnes pro nás příklad, kdy se navzájem dotýká a inspiruje svět umění a víry.

 

Na mši kromě našich vrcholných státních představitelů byli účastni i královské výsosti z Lichtenštejnska, Monaka a Lucemburska. Podobně jako oni byla s Karlem IV: rodově spjata i starobylá česká šlechta, jejíž představitelé přišli do katedrály. Mezi zahraničními hosty byl i mladičký Ferdinand Zvonimír Habsburský, poklonit se císaři Karlu IV. přišli i zástupci naší ekumeny. Celé oslavy kromě vystavených korunovačních klenotů jsou provázeny i řadou výstav, zajímavou je ta, která byla realizována ve spolupráci české strany a Bavorska.

 

Když jsem, pravda poněkud unavený, hodnotil celé oslavy, uvědomil jsem si zvláštní věc. Karel IV. se stal opět určitým sjednotitelem. Oslav se účastnili lidé různých politických názorů, ze světa umění, politiky, školství, z domova i zahraničí. Napadlo mne, proč je i po sedmi staletích císař a král Karel IV. nejen historickou osobností, sice úctyhodnou, ale tak trochu muzeální, ale je osobností inspirující, živou, oslovující téměř každého. Možná jednou z odpovědí je naše touha po stabilitě, po něčem pevném a jasném, názorově zakotveném. Karlovo vladařství nebylo touhou mít politickou moc, prosazovat ji vojensky. Jeho kralování bylo pokornou službou s vědomím, že je tu jeden jediný skutečný Král a Pán – Kristus. Možná právě z toho pramení náš obdiv ke Karlu IV. v době, kdy se stranictví ocitá ve slepé uličce, kdy se názory mění vinou mediální manipulace ze dne na den. Karlova cesta životem, společností, vládnutím nebyla jednoduchá, ani vždy přímočará. Zachovala si však onen potřebný směr, po kterém každý podvědomě toužíme – směřování k Bohu, dobru a pravdě.

Pro Radio Proglas Dominik Duka

Příspěvek nahrán pro Radio Proglas. Vysílá se pravidelně v sobotu v 7.30 a 18.20, reprízuje v neděli v noci v 1.45 a v pondělí v 10 hodin.