Dominik kardinál Duka OP 
arcibiskup pražský

Ke konci školního roku

Ke konci školního roku

Školy, mládež, výchova a morální povinnosti. To jsou témata, kterými se ke konci školního roku v pravidelném komentáři na Radiu Proglas v sobotu 18.. června 2016 zabývá i kardinál Dominik Duka.

Audio
18. června 2016
Vyjádření / Dopisy

Vážení posluchači Radia Proglas, milí přátelé,

 

jen pár dní chybí do konce školního roku, kdy se snažíme popřát dětem a učitelům pěkné prázdniny, upozornit rodiče na to, že důležité je vzdělání a znalosti, nikoliv známky na vysvědčení a také vzpomínáme my dospělí, jaké to bylo, když nás školou provázely nezapomenutelné osobnosti učitelů a profesorů.

 

Záznam pořadu:

 

Škole často bývá vytýkáno, že zprostředkuje jen nauku, že málo dbá na výchovu. Svým učitelským biskupským úřadem patřím na stranu školy a tak musím s bolestí přiznat, že často hledám potřebná slova, aby nešlo jen o moralizování a výtky, co ti druzí dělají špatně. Jenže mé poslání mne zavazuje, abych přece jen občas pronesl varovná slova, abych poukázal na rizika v naší společnosti. Proto v této chvíli vyzývám, abychom mysleli na děti a chránili je! Izraelští proroci opakovali znovu a znovu, že se máme vrátit k Bohu, spravedlivému a milosrdnému. Že máme přestat páchat zlo, lhát, podvádět, nenadržovat, přestat křivě soudit, brát úplatky a křivdit druhým. Především pak nemáme pomlouvat a tupit své bližní. Pokud si v duchu evangelia položíme otázku „kdo je můj bližní“, měli bychom ji obrátit ve zpytování „komu já mám být bližním“, tedy koho mám milovat, i když mi není sympatický, i když mi nerozumí, či dokonce ubližuje.

 

V této chvíli se vše točí kolem školáků, dětí a mládeže. To je pro mne příležitost vyjádřit mou velkou starost. Jde mi o výchovu, o kterou se mají starat především rodiče a s nimi pedagogové. Ale vychovávat musíme my všichni. Měli bychom si přiznat, jak jsme na tom sami. Společnost mravně narušená těžko někoho vychová. V celé sféře soukromého i veřejného života pociťujeme, že je něco nezdravého. Všichni to víme, ale skoro nikdo o tom jasně nemluví. Vidíme to vždy i na blížících se volbách, kdy politici slibují, přešlapují, ale nerozhodují podle pravdy a dobra, ale podle populistického získání hlasů voličů. Tím jen tuto mravní krizi prohlubují.

 

Mrzí mne, že někteří politici s despektem a demagogií hovoří o tom, že církve nic neudělaly s restitučními penězi na poli charity či školství. Naše pražská arcidiecéze vydala vloni  na pomoc těmto zařízením 5 milionů korun, dalších 15 milionů pan na investice v oblasti školství a vzdělání. Postupně tento příspěvek budeme navyšovat. A nejinak je tomu v ostatních diecézích.

 

Co tedy dělat pro mládež a s mládeží? Zákonným právem a povinností ředitelů škol je umožnit náboženskou výchovu a katechezi v podobě nepovinných kroužků i jako výběrový povinný předmět. Je třeba větší spolupráce mezi církví a školami, aby se křesťanský pohled na politická a společenská témata dostal k žákům veřejných škol. Mluvím i do vlastních řad. Nemáme dostatek připravených a ochotných lidí k vyučování. Často máme předsudky a obavy vůči školám. Proto říkám i na adresu církevní byrokracie, že je třeba neodrazovat ochotné spolupracovníky. Dejme se inspirovat těmi, kdo spolupráci s věřícími a nevěřícími spoluobčany znají a vědí, jak je to pro obce přínosné. Jen tak společně povedeme další generace k životu ve vzájemné úctě a přátelství.

 

Přeji tedy všem, žákům, studentům, učitelům i rodičům  a těm, kdo jsou mládeži nablízku, aby nerezignovali, nenechali se znechutit, ale aby všichni žili ve vědomí, že cokoliv uděláme či darujeme těmto maličkým, mnohonásobně se nám v budoucnosti vrátí. Nejlepší investicí do dětí nejsou peníze, ale náš čas. Prázdniny jsou báječnou příležitostí, kdy se rodiny mohou sejít, společně strávit více času, najít porozumění pro své problémy. Prázdniny jistě neznamenají, že máme mít prázdno od jakéhokoliv programu, od přemýšlení, či dokonce prázdno v hlavách. Mají nám dát příležitost k obnově sil, k činnostem, na které třeba jinak během roku máme málo času, k možnosti trávit čas dětí společně s prarodiči a podobně. Kéž se nám to podaří. K tomu Vám žehnám.

Pro Radio Proglas Dominik Duka

Příspěvek nahrán pro Radio Proglas. Vysílá se pravidelně v sobotu v 7.30 a 18.20, reprízuje v neděli v noci v 1.45 a v pondělí v 10 hodin.