Vážení přátelé, milí rozhlasoví posluchači, Češi asi bezmezně milují volby. Jak jinak by se mohlo stát, že namísto toho, abychom vždy spojili co nejvíc voleb do různých stupňů zastupitelské demokracie, ještě tu a tam nějaké ty volby přidáme? 

Žehráme, kolik peněz se promarní při té či oné zbytečné příležitosti. Jako bychom zapomínali, kolik samostatné volby stojí. Řekl bych, pokud bych byl přesvědčen, že volby něco zásadně vyřeší, že všechno něco stojí a že rád na nějaké jasné a dobré rozhodnutí ledacos obětuji. U nadcházejících voleb si však vůbec nejsem jist, jestli povedou k nějakému projasnění situace na politické scéně. 

Čtěte také: Jak poznáme, že jsme našli toho pravého politika? zamýšlí se se Dominik Duka

Velké strany oslabují, malé vzrůstají a kmitají kolem hranice volitelnosti, takže nakonec můžeme mít plný parlament nesourodých subjektů, které už předem deklarují, s kým nepůjdou nikdy do koalice. Může se snadno stát, že potrvá patová situace, ale jen s trochu jinak rozdanými kartami. 

Jsem přesvědčen, že skutečná demokracie nespočívá v množství nejrůznějších voleb, ale v racionální politice. Ta se bohužel v posledních letech víc a víc z našeho života vytrácí. Ministři mají už tak sníženou životnost, že se jich během pár let ve funkci vystřídá klidně pět nebo devět. 

To vede k neustále novým začátkům, k bezkoncepčnosti, což se týká řady ministerstev počínaje zdravotnictvím, přes ministerstvo práce a sociálních věcí, obranou a kulturou konče. Těžko pak tvořit nějakou kontinuální zahraniční politiku, spolupracovat se zahraničními partnery nebo Bruselem. 

Čtěte také: Dominik Duka na orwellowské téma: Předvolební kampaň se vede v duchu soudruha Gottwalda

V těchto záležitostech panuje velká nejistota, která brání dokončení dlouhodobých projektů a vizí. V civilizovaných zemích na sebe navazují i ministři střídavě opoziční, protože základem je práce dobrých úředníků, kteří mají své jisté stanovené zákonem, a proto nevyřizují politické zakázky. 

V diskusích na elektronických médiích, dopisech i osobních rozhovorech často voláte po spasitelné radě, koho volit. Nemohu říci nic jiného, než že je na naší odpovědností, že k volbám půjdeme a zvolíme takovou vládu, která bude stabilní. Což se jistě snáze řekne, než provede.