Dominik kardinál Duka OP 
arcibiskup pražský

Proč jsem se setkal s čínským prezidetem

2. dubna 2016
Vyjádření / Dopisy

Rád bych se s vámi podělil o úvahu o křesťanství ve světě a v souvislosti s návštěvou čínského prezidenta u nás konkrétně v Číně. Je to, jak jistě víte, nejlidnatější země světa. Má téměř jednu a půl miliardy obyvatel, co je ve srovnání s „našimi“ deseti miliony číslo pro mne naprosto nepředstavitelné. Kdo se trochu orientuje v otázkách náboženských, filozofických a duchovních si jistě vzpomene na filozofa Konfucia a jeho etiku, nebo na knihu Tao-te – Ting. Toto je ve spirituální oblasti jistě největší a nejznámější přínos Číny. Z dějepisu si vzpomeneme na to, jak asi vypadala čínská zeď, uzavírající v sobě zvláštní civilizaci které lidstvu dala znalost výroby hedvábí, porcelánu či střelného prachu.

 

Máme ještě jisté povědomí o Čankajškovi, Mao Ce-tungovi, kulturní revoluci, o Hongkongu či Taiwanu. Ale postoje lidí v Číně, jejich různorodost, pracovitost, ale i přístup k životním hodnotám jsou pro nás stále tak trochu čímsi exotickým. Máme tam však svoje bratry a sestry ve víře, křesťany, nejen katolíky, ale příslušníky evangelických církví.

 

V Čínské lidové republice se podle oficiálních zdrojů více než jedna třetina obyvatel hlásí k duchovnímu životu a k modlitbě. Patří mezi ně vedle budhistů či taoistů i téměř sto milionů křesťanů. Z nich je 12 milionů (někteří ovšem uvádějí i 20 milionů) věřících římskokatolické církve se 70 biskupy, kteří omezeně vykonávají svůj úřad a 40 biskupů, kteří pracují v ilegalitě.

 

Podobně jako v naší zemi od 50. let komunistický režim respektoval a jednal pouze s organizací Mírového hnutí katolického duchovenstva, tak v Číně  byl vytvořen všečínský mírový výbor katolíků, který byl zakládán za asistence členů zmíněného československého hnutí. Ve víru kulturní revoluce se ve vězení a koncentračních táborech ocitli kněží i obyčejní věřící. V tomto víru se ocitl také otec současného prezidenta i on sám.

 

Jako představitel Římskokatolické církve nemohu nevidět osud bratří a sester naší církve v této části světa. Pronásledování čínských věřících bylo mnohem krutější a bolestnější, než bylo za komunistického režimu u nás. Tak jako mně nikdy nebyl lhostejný osud kardinála Berana, nemůže mně být lhostejný osud kardinála Kunga.

 

Svou přítomnost na večeři s čínským prezidentem jsem chápal jako manifestaci náboženské svobody. Jasně se tak ukázalo, že v demokratické zemi je církev a věřící nedílnou součásí společnosti. Kromě jiného byla moje přítomnost také příležitostí předat čínskému prezidentovi knihu s ilustracemi Bohuslava Reynka, které byly součástí výstavy České republiky v Pekingu. Výstavu Reynkových kreseb tehdy odmítal čínský ministr kultury. Poukazoval na náboženskou tematiku, která mu vadila. Po dlouhém a vytrvalém jednání však ustoupil a scénář výstavy přijal tak, jak byl navržen českou stranou. Výstava měla fenomenální úspěch, za pouhých 14 dní ji navštívilo 58 000 zájemců.

 

Podíváme-li se do minulosti, je křesťanství a i naše země překvapivě se vzdálenou Čínou spojena: prvními křesťanskými misionáři na území Číny byli totiž členové Řádu františkánů a Řádu dominikánů, k nimž i já sám patřím. Není možno nepřipomenout misii Otců Řádu jezuitů a dílo Otce Matteo Ricci SJ, jako i přítomnost českého jezuity, matematika a astronoma Otce Karla Slavíčka SJ na dvoře čínských císařů, na jehož hrob položil věnec prezident Miloš Zeman při loňské návštěvě Čínské lidové republiky.“

 

Postoje papeže Františka, i skutečnost, že před několika lety byl v Číně vysvěcen biskup akceptovaný Vatikánem a zároveň schválený tamní vládou dává naději, že časem se i v této oblasti dostane křesťanům občanských a lidských práv, jaká požívají ve většině zemí světa. Třeba k tomu trochu přispěje i návštěva čínského prezidenta u nás. Zakončil ji totiž návštěvou premonstrátského kláštera na Strahově. Tedy místa, které se tak dobře již staletí zapisuje do dějin našeho národa i naší kultury, místa, které poukazuje na památky našeho písemnictví a dlouhou kulturní tradici křesťanství a jeho význam pro naši vlast.

Pro Radio Proglas Dominik Duka

Příspěvek nahrán pro Radio Proglas. Vysílá se pravidelně v sobotu v 7.30 a 18.20, reprízuje v neděli v noci v 1.45 a v pondělí v 10 hodin.

Další odkazy:
Kardinál Duka vyzval čínského prezidenta k respektování lidských práv