Dominik kardinál Duka OP 
arcibiskup pražský

Výročí pokřtění 14 českých pánů

Výročí pokřtění 14 českých pánů

Dne 13. ledna roku 845 bylo v Řezně pokřtěno 14 českých kmenových vladyků i se svými družinami. Tímto aktem náležejícím k počátkům křesťanství v Čechách se představitelé českých kmenů přihlásili k západní křesťanské kultuře.

13. ledna 2015
Vyjádření / Dopisy

„Křesťanství do našich zemí nevstoupilo násilným vpádem sousedních států, ale svobodným rozhodnutím tehdejších kmenových vůdců. Tito čeští páni, o nichž nic bližšího nevíme, se svobodně přihlásili ke kříži a v Řezně přijali křest,“ vysvětluje význam této události kardinál Dominik Duka OP. Do slovanského prostoru začalo pronikání křesťanství pravděpodobně již na konci 8. století, jak ale naznačil historik Dušan Třeštík, byla to volba pro vyšší kulturní civilizační uspořádání země a tak to také tito lechové chápali.

 

V polovině 9. století se na Moravě ujal vlády kníže Rastislav, který si přál upevnit jednotu slovanského státu. Roku 863 přicházejí na Moravu Cyril a Metoděj. Ti do bohoslužeb zavádějí slovanský jazyk, pro který Konstantin vytvořil vlastní písmo, a s jehož pomocí přeložil do staroslověnštiny téměř celý Nový zákon, žalmy a misál. Metoděj překládá životopisy církevních otců. Křest českých pánů však znamenal, že jsme se i přes všechny diskuze stali legitimními příslušníky západní církve. Jednalo se navíc o krok nezávislý na velkomoravském Mojmírovi I., který byl orientován spíše na Pasov. „V našem prostředí došlo k setkání křesťanského západu a východu, podobně jako tomu bylo na Moravě, kdy moravští vladikové přijali křest v roce 831 v Pasově,“ vysvětluje kardinál Duka.

Aleš Pištora