Kardinálu Dukovi při slavnostním předání v budově maďarského Parlamentu osobně vyjádřili uznání a upřímné poděkování celého maďarského národa tři ústavní činitelé: János Áder, prezident republiky Maďarsko, László Kövér, předseda maďarského Parlamentu a Zsolt Semjén místopředseda vlády.

Kardinál v uplynulých letech nesčetněkrát prokázal, že je ochotným pomocníkem a oddaným přítelem Maďarska. Výjimečně mnoho učinil v zájmu prohloubení porozumění a přátelství mezi oběma národy, pro obohacení náboženského života Maďarů v českých zemích a ochranu společně uznávaných tradičních hodnot.

Zásadním pilířem důvěrného přátelství mezi kardinálem Dominikem Dukou a Maďarska je osoba misionáře svatého Vojtěcha, toho velkého muže církve, jenž podle legend pokřtil – nebo možná biřmoval – prvního maďarského krále, svatého Štěpána a kterého v Maďarsku Ostřihomsko-budapešťská arcidiecéze dodnes ctí jako svého patrona. Není náhodou, že při své první mši svaté, kterou Dominik Duka v hodnosti kardinála celebroval v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha uctil právě památku svatého Vojtěcha, význačné společné osobnosti národů střední Evropy.

Kardinála již delší dobu pojí s Maďarskem a s Maďary zvláštní pouto. O tomto podal přesvědčivé svědectví památného dne 4. listopadu 2011, kdy na motolském hřbitově, u památníku obětem komunismu posvětil dvě pamětní desky. Na jednom je vyryto jméno Jánose Esterházyho, který zemřel mučednickou smrtí v mírovském vězení. Na druhém pak jméno Josefa Brykse, v jáchymovském lágru zemřevšího leteckého důstojníka, bojujícího ve II. světové válce proti hitlerismu, podobně, jako otec kardinála, který byl rovněž určitou dobu vězněný na Mírově.

Život v průběhu let vztah kardinála – arcibiskupa Dominika Duky k Maďarsku ještě více upevnil. V roce 2016 jej papež František vybral za svého zvláštního vyslance pro oslavy 1700. letého výročí narození Svatého Martina v Maďarsku a tak osobně navštívil město Szombathely, kde celebroval svatou mši. Ve stejném roce na oslavách 60. výročí revoluce roku 1956 celebroval v Bazilice svatého Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě smuteční mši za mučedníky revoluce a za uctění památky maďarského kardinála Józsefa Mindszentyho, který byl podobně jako kardinál Josef Beran donucen k emigraci. V roce 2017 opět přijel do Maďarska a při příležitosti 782. výročí svatořečení svaté Alžběty navštívil město Sárospatak, kde celebroval mši ve Svatodušní pondělí.

Jako čelnímu představiteli církve v Praze leží na srdci také osud maďarských katolíků v českých zemích: Vyslyšel jejich prosbu a umožnil, aby v Praze - po víceleté pauze - opět vzniklo maďarské pastorství. V zájmu toho sám inicioval přidělení maďarského pastora do Prahy a rovněž poskytl k užívání kostel svatého Jindřicha a přilehlou farnost v centru města. Zdejší Maďaři mohou jemu vděčit také za to, že od prosince roku 2017 může fungovat již jako personální farnost.

Převzato z LN, 23. května 2018