Dominik kardinál Duka OP 
arcibiskup pražský

Kardinál ocenil sobnosti

Kardinál ocenil sobnosti

Čtveřici osobností spjatých svým životem a dílem s pražskou arcidiecézí vyznamenal 15. června 2021 při příležitosti svátku hlavního patrona pražské katedrály sv. Víta kardinál Dominik Duka.

Audio
17. června 2021
Arcibiskup v médiích, Kázání

 

Záznam kázání z bohoslužby:

 

Během bohoslužby ve svatovítské katedrále ocenil pražský arcibiskup medailí biskupa Antonína Podlahy následující osobnosti.


Jáhen Martin Opatrný se od mládí intenzivně účastnil farního života u sv. Václava a Matěje v Dejvicích, léta patřil mezi blízké spolupracovníky Mons. Jana Machače a obětavě se angažoval, když byl Mons. Machač vážně nemocný. V rodinném bytě ještě za totality hostil společenství mladých a účastnil se různých neveřejných aktivit církve, patřil do malého kruhu lidí, kteří před revolucí organizovali oslavu 90. pana kardinála Tomáška. Od revoluce pracoval pro různé církevní instituce a u sv. Vojtěcha jako jáhen sloužil celých následujících 25 let, především ve službě seniorům a nemocným. Léta vyučoval náboženství, vedl přípravy na svátosti, i rozloučení se zesnulými. Angažoval se také v kurzu společné přípravy snoubenců, zajišťoval exercicie pro trvalé jáhny i jejich manželky a býval pomocníkem kněží, kteří měli v naší arcidiecézi na starosti trvalé jáhny. S manželkou Marií vychoval 4 děti – Michala, Dominika, Jana a Marii, které všechny žijí z víry a slouží církvi. Ocenění dostává za celoživotní statečnost, obětavost a velkou věrnost jak svému křesťanskému manželství, tak církvi.


PhDr. Jana Peroutková, DiS vystudovala na umělecko-průmyslové škole v Plzni užitou malbu, na vyšší odborné škole restaurátorské v Písku restaurování dřeva; a dějiny umění na Filozofické fakultě UK, kde se specializovala na středověké umění pod vedením prof. Jana Royta. Hlubokou inspirací jí bylo setkání s prof. Jaromírem Homolkou, který u ní prohloubil lásku ke studiu parléřovského sochařství. Působila jako odborná asistentka na Ústavu dějin křesťanského umění na KTF UK, její publikační výstupy se týkají zejména sochařství v českých zemích za vlády Lucemburské dynastie. Polovinu svého profesního života strávila v řadě kostelů, klášterů a kaplí při restaurování nástěnných maleb či v ateliéru u četných soch a obrazů z liturgického prostoru. Po celou dobu je jí ve všem pevnou oporou její muž, akademický malíř a restaurátor Miloslav Blahout. Ocenění dostává za knihu „Chrám Matky Boží před Týnem v období středověku“ a za podíl na monografii o korunovačním řádu českých králů, na knize věnované císaři Karlovi IV. a na velké monografii pražské katedrály.


Ing. Jiří Rückl se narodil do známé české sklářské rodiny. Na střední Průmyslové škole sklářské v Teplicích maturoval v roce 1958. Vzhledem k buržoasnímu původu mu bylo odepřeno studium na vysoké škole, pracoval tedy jako konstruktér a výzkumný pracovník. Teprve v roce 1977 byl přijat k dálkovému studiu ekonomiky průmyslu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Pracoval ve Sklo Union Teplice, stal se odborným referentem ministerstva průmyslu, kde po sametové revoluci zastával funkci vrchního ředitele. Restituce rodinné sklárny v Nižboru nebyla možná, proto ji v roce 1992 odkoupil a pokračoval s velkým nasazením v rodinné tradici. V roce 1996 byl zvolen jako nestraník s podporou KDU – ČSL senátorem Parlamentu České republiky, mandát vykonával opakovaně až do roku 2004. Ing. Jiří Rückl zemřel 11. září 2017. Byl ženatý, s manželkou Janou vychovali dvě dcery Simonu a Markétu, které obě pokračují v rodinné sklářské tradici. Ocenění dostává in memoriam za důslednost a věrnost, s jakou v osobním, pracovním i politickém životě navázal na etický odkaz svého strýce, prvorepublikového katolického politika, právníka a průmyslníka JUDr. Jana Jiřího Rückla.

Mgr. Miroslav Šmied, Ph.D. vystudoval obor historie a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a doktorandské studium absolvoval na Katolické teologické fakultě UK. Od roku 2010 je vědeckým pracovníkem a pedagogem Ústavu dějin křesťanského umění KTF UK. Mezi hlavní oblasti jeho vědeckého zájmu patří: románské a gotické sakrální umění, výzkum patrocinií středověkých kostelů, architektura 19. století v Čechách a historie oboru dějiny umění. Mezi jeho četné publikace patří například monografie „Exily a úkryty v české krajině. Exilová útočiště v Čechách a na Moravě v průběhu dlouhého 19. století“, podíl na monografii o korunovačním řádu českých králů nebo na velké monografii pražské katedrály. Ocenění dostává zejména za cenné knihy: „Praga sacra – k vizi posvátné Prahy císaře Karla IV. a jejím duchovním kořenům“ a knihy „Ars et Ecclesia. Středověké umění pohledem katolického dějepisectví.“

Převzato z: www.apha.cz