V dutinách severní, románské zdi lodi kostela sv. Jiljí v Milevsku našli archeologové dřevěný relikviář, zdobený zlatem a stříbrem. Z trosek relikviáře se podařilo vyzvednout odseknutou část kovaného železného hřebu z tzv. Pravého kříže. Na přibližně 6 cm dlouhém hřebu je vytvořena značka v podobě křížku z jednadvacetikarátového zlata. 

Rozhovor s badateli o objevu:

Na masivním zlatém plechu, který původně zdobil víko schrány je tepáním vytvořený kříž a dvě písmena „IR“. Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské – Iesus Rex, tedy Ježíš Král. Podle dendrologického posudku lze v troskách relikviáře rozpoznat dva druhy dřeva - modřínové a dubové. Modřínové dřevo je radiokarbonovou metodou datováno do období 1290 – 1394 po Kristu a dřevo dubové do období 260 – 416 po Kristu.

Kardinál Dominik Duka k tomu v pondělí při prohlídce nálezu uvedl, že tímto nálezem se křesťanství v našich zemích dostává ke svým pramenům. Ukazuje se totiž, že území současné České republiky bylo významným prostorem už v prvním tisíciletí našeho letopočtu. „Nebyli jsme pouze okrajovou částí. Odehrávaly se zde důležité události už z doby keltské a germánské. Ukazuje se, že křesťanství zde nezačínalo byzantskou misií svatých Cyrila a Metoděje,“ připomněl Duka příchod věrozvěstů na Velkou Moravu v 9. století.

Archeologové se výzkumu milevského kláštera věnují několik měsíců. Milevský premonstrátský klášter je nejstarší klášter v jižních Čechách. Založil jej Jiří z Milevska a budoucí první opat kláštera Jarloch. Za husitských válek byl klášter vypleněn.

jne; Pavel Břicháček, archeolog; Jiří Šindelář, geoinformatik