Jak mnozí vědí, v letošním roce slaví dominkánů, řád bratří kazatelů 800 let od svého založení. V rámci těchto oslav kardinál Dominik Duka OP přijal pozvání svých bratrů z oblasti La Sainte Baume v Provence, jižní Francii ve dnech 21.- 27.července. Jednou z významných světic pro tento řád je svatá Maří Magdalena, která strávila právě v Sainte Baume více než třicet let svého života a zde též i zemřela a byla pochována. Tito bratři se starají právě o její místo pobytu, ale i o katedrálu v Saint Maximin Sainte Baume, kde jsou uloženy její ostatky a o celý její věhlas.
Kdysi v dávných dobách se jednalo spíše o legendu, ale s postupem doby se pobyt sv. Maří Magdalény stával skutečností. Již počátkem 5. století byly nalezeny její ostatky svatým Janem Cassienem v původní kapli v Saint Maximin na jejímž místě dnes stojí nádherná basilika. Jeskyně kde sv. Maří Magdaléna žila se stává poutním místem a papež Štěpán VI. v roce 816 a posléze papež Jan VIII. v roce 878 se přicházejí poklonit její památce. Rovněž sv. Ludvík po návratu ze své křižácké cesty do Svaté země v roce 1254, přímo 22. července – odtud svátek sv. Maří Magdalény v tento den.
V roce 1279 Karel II. Neapolský, král Sicílice hrabě Provence provedl odkrytí ostatků této světice u nichž byl nalezen list, který nejen potvrzuje, že je to ona, ale hlavně, že již v VIII. století byly tyto ostatky ukryty před řádícími Saraceny. V roce 1288 nechává postavit dnešní basiliku a 21. června roku 1295 održí papežkou bullu - papež Bonifác VIII., kterou ustanovuje, aby nový řád dominikánů se nadále staral o svatá místa, tedy o katedrálu a vzdálenější Jeskyni.
Česká stopa
Abychom byli i my Češi uspokojeni, je doložená návštěva našeho krále Jana Lucemburského zároveň s Filip VI. Francouzský, králem francouzským, Alfonsem V. Aragonským a Hugem III. Kyperským v roce 1332. V podstatě i další století se zejména Jeskyně sv. Maří Magdaleny stává poutním místem pro řadu papežů, králů a princů.
V roce 1440 byla Jeskyně zachvácena či spíše poničena ohněm a roku 1456 Ludvík XI., král francouzský, velmi bohatě obdaruje toto místo, aby bylo nákladně zrestaurováno. 1. ledna 1516 František I. doprovázený svojí matkou Luisou Savojskou a svojí chotí Klaudií Francouzskou se přicházejí poklonit památce této světice přímo do Jeskyně. Na památku této cesty se stezka, která vede vzhůru k Jeskyni nazývá „cestou králů“. Zároveň nechá zbudovat portál do Jeskyně, který se nazývá portálem Františka I. a nechává vybudovat na místě ještě i tři královské pokoje . V roce 1533 František I. se sem znovu vrací u příležitosti svatby svého druhého syna Jindřiha Orleánského s Kateřinou Medičejskou v Marseilli.
Mezi léty 1586 až 1592 dochází k vyloupení a poničení celé Jeskyně a teprve v roce 1630 je Jeskyně - kostel znovu obnoven. V roce 1660 přijíždí do těchto míst král Francie Ludvík XIV. s Annou Rakouskou a kardinálem Mazarinem.
Francouzská revoluce poničila nejen celou jeskyni, a ještě v roce 1814 maršál Brune nechává strhnout veškeré stavby, které byly na místě postaveny. Teprve v roce 1822 prefekt Toulonu Chevalier znovu nastoluje katolický kult v celé oblasti a svěřuje jí kapucínům, kteří zde pobyli jen dva roky.
V roce 1848 otec Henri-Dominique Lacordaire, obnovitel řádu dominikánů ve Francii v roce 1840, přichází do Jeskyně a v roce 1859 zakupuje klášter v Saint-Maximin pro dominikány a znovu je zde instaluje. Zároveň 22. července je ustanovuje strážci Jeskyně a nechává postavit první hostelerii (ubytovnu) na úpatí skalního masivu. V roce 1865 pak v obci Plan d´Aups je ustanoven klášter sester dominikánek, které se mají starat o ženy přišedší z vězení. V roce 1889 jsou pak v Jeskyni uloženy i ostaky sv. Mařé Magdalény.
V roce 1910 při odluce církve od státu přechází jeskyně do majetku obce Plan d´Aups. V roce 1914 Otec Vayssière restauruje konečné schody k Jeskyni – 150 stupňů – na počest 150 AVE růžence. V roce 1928 je u Jeskyně postaven dům Nazareth pro rozjímání resp. pro exercicie – dnes je to ekomuseum, a v roce 1932 konvertita židovského původu instaluje jím vytesanou sochu Piety, která je umístěna naproti vchodu do Jeskyně – kostela.
V poválečné době, tedy v letech sedmdesátých je zrekonstruován hostelerie i s klášterem bratří dominikánů, jichž byli původně jen čtyři a od roku 2088 jich je 8. Celý areál byl též zabezpečen v rámci geologického průzkumu skalního masivu Sainte Baume koncem minulého století.
Slavnostní mše
Kardinál Dominik Duka OP sloužil velkou mši svatou dne 22. července přímo v Jeskyni a koncelebroval jí dřívější převor celého kláštera až do března 2015, dnes arcibiskup Martiniku, francouzského departement David Macaire. Na svátek sv. Maří Magdalény se sešlo v Jeskyni odhadem na 250 poutníků, kteřé neváhali vystoupit výškový rozdíl nějakých 300metrů.
Druhým velkým svátkem pak byla neděle 26. července, kdy v městečku Saint-Maximin Sainte Baume se konala v bazilice slavnostní mše k uctění jmenované světice a dále lidové procesí po městě s jejími ostatky a ostatky sv. Dominika. Celé této slavnosti předsedal opět náš kardinál Dominik Duka OP s tím, že měl i při mši ještě nádherné kázání v jazyce francouzském. Slavnost se protáhla prakticky na celý den, protože procesí skončilo až hluboko po osmnácté hodině odpolední.
Přece jenom i pár slov o basilice svaté Maří Magdalény v Sainte Maximin Sainte Baume. Jak již bylo výše uvedeno v roce 1295 Karel II. Neapolský, hrabě provensálsky a král Sicilský získal od papeže Bonifáce VIII. bullu, jíž jsou uznány ostatky světice za pravé a již od roku 1288 nechává na místě krypty, kde ostatky znovu objevil, postavit dnešní basiliku, která byla dokončena až v roce 1532! Datem „zrození“ basiliky je veden rok 1295. Během XIV. a XV. století došlo k dostavbám různých křídel a dokonce i nivelace krypty, kde jsou uloženy ostatky sv. Maří Magdalény. Zároveň v roce 1295 povolává řád dominikánů do Saint Maximin Sainte Baume, aby se tento řád ujal funkce strážců této světice. Nechci zde uvádět jednotlivé architekty ve staletích výstavby, ale je pravdou, že tato basilika je největší gotickou stavbou v oblasit Provence. Významným byl i přínos Otce Lacordaira kolem roku 1875, kdy nechal zbourat některé nástavby v části přilehlého kláštera, zejména na severu stavby.
Zajímavostí je snad skutečnost, že po druhé světové válce v letech sedmdesátých François Enaud, generální inspektor historických staveb ve Francii konstatuje, že stav basiliky je více než kritický! Doslovně píše: „stav starodávné královské basiliky je tak hrozný, že bod poplachu je dávno překročen…“. Tento stav, jak bylo zjištěno, byl způsoben zejména nekontrolovaným zatékáním povrchových vod až do základů celé basiliky. Konečně dochází tedy k velkým opravám, ale ještě v letech devadesátých vedení Departementu Var upozorňuje, že problém není řešitelný jen místními finačními zdroji, nýbrž musí býti uvolněny prostředky státní. V posledních patnácti letech vzniklo i Sdružení přátel basiliky, kteří se snaží přispívat dle svých možností na záchranu této nádherné památky.
V pátek večer 24.7 kardinál Dominik Duka OP rovněž navštívil nový klášter sester dominikánek na okraji Sainte Maximin, kde jim předal zlatou kopii Palladia země České a malou sošku Pražského Jezulátka včetně obrázků s francouzsky tištěnou modlitbou. Oba dary byly přivítány s nebývalou odezvou. V noci byl přítomen v basilice na slavnostním koncertu chrámové hudby.
Tentýž den ještě v poledne vykonal návštěvu u arcibiskupa Aix-en-Provence a Arles Mons. Christophe Dufoura, kde vedle církevních zajímavostí z oblasti se projednalo pozvání jejich seminaristů do Prahy ke vzájemné výměně zkušeností. Arcibiskup Dufour pozvání přijal a vyjádřil přesvědčení, že by se návštěva mohla uskutečnit v rámci roku Milosrdenství, tedy někdy na jaře roku 2016.
Jeden trochu volnější den využil kardinál Duka k návštěvě papežského sídla v Avignonu, kde se seznámil z celou historií sedmi papežů v Avignonu sloužících a též objevil stopy po českém králi Karlu IV., který zde strávil jistou dobu v rámci své výchovy u francouzského dvora. Jeho socha v nadživotní velikosti je toho dokladem, byť není přímo označena.
Na závěr této zprávy bych chtěl jen dodat, že celá cesta měla skutečně velký význam zejména pro místní dominikány, kteří byli nadšeni, že u nich právě při oslavách 800. výročí trvání řádu byl kardinál a to právě ve dni, kdy se slavilo i výročí světice Maří Magdalény. A jak pravil sám otec kardinál, jemu se zase na druhé straně osvětlila řada zajímavých faktů z dávných dob, o kterých slyšel, ale neměl je možnost poznat. Jedním z důležitých poznatků je i antropologický výzkum, který byl vykonán v posledních letech na ostatcích sv. Maří Magdalény a tím je následující sdělení: je skutečně potvrzeno, že uchovávaná lebka patří ženě, která pochází z prvního století po Kristu a má klasické středomořské rysy, což jen potvrzuje skutečnost, že se jedná o jmenovanou světici.
Jan Kopecký
