Dominik kardinál Duka OP 
emeritní arcibiskup pražský

Uctění obětí komunismu na ďáblickém hřbitově

Uctění obětí komunismu na ďáblickém hřbitově

V sobotu 26. června se na hřbitově v Ďáblicích sešli zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Poslanecké sněmovny, Senátu a církví, aby uctili památku obětí komunistviského režimu. 

27. června 2021
Arcibiskup v médiích

 

Na hřbitově leží kolem 200 obětí komunistického režimu včetně více než 40 dětí. Kardinál Dominik Duka připomenul, že tehdejší události nelze zapomenout. "Je třeba odpouštět, ale je také třeba vědět, co je skutečné nepřátelství. Podíváme-li se dnes na internet, tam nenajdeme jen sprostotu a hulvátství. Tam také najdeme projevy antisemitismu, projevy rasové a náboženské nenávisti a schvalování všeho toho, co se zde v 50. letech odehrálo, snaha o relativizaci tehdejších událostí, jejich omlouvání. Buďme na pozoru, nenechme se znovu nalákat na lákavou písničku o lepších zítřcích, zvláště pak od těch, kteří hledají inspiraci v idejích falešné marxistické spravedlnosti", uvedl k pietnímu aktu na svém facebookovém profilu.

Modlitbu za oběti komunismu pronesli kardinál Dominik Duka a kněz Petr Jan Vinš. Vinš řekl, že hrůzy totalitního režimu umožnilo také mlčení tisíců lidí, kteří se proti němu nevymezili. "Modlíme se za to, abychom, když přijde náš čas mluvit, nemlčeli," uvedl Vinš.

Pomník stojí na čestném pohřebišti u zdi hřbitova, které je osázeno více než stovkou symbolických náhrobků. Patří těm obětem totalitního režimu, které se zatím podařilo identifikovat z hromadných hrobů.

Památka se na Ďáblickém hřbitově připomíná každoročně v den, který předchází výročí popravy političky a právničky Milady Horákové. I u jejího hrobu na vyšehradském hřbitově dnes zástupci politiků a různých organizací položili věnce. Hrob je pouze symbolický, kde přesně jsou ostatky Horákové pohřbeny, není známo.

Právnička, národněsocialistická poslankyně a bojovnice za práva žen Milada Horáková se za druhé světové války zúčastnila protinacistického odboje. Za činnost v Ženské národní radě ji v období druhé světové války věznilo gestapo. Aktivně vystupovala i proti komunistickému režimu. V roce 1950 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti za údajnou špionáž a velezradu. 


(jne)