Carissimi, moji mladdí přátelé,

jsme zde na Lednici a vytváříme jakýsi symbolický obraz hodný Jana Matějky. Vybavuje se mi jeho obraz křtu Polska před 1050 lety. Jsme zde s Vámi jako sv. Radim a sv. Vojtěch. Primas Polski arcibiskup Hnězdna Wojtěch Polak a já primas Čech arcibiskup z Prahy.

Někdo nám však chybí! Otec Jan Góra, Váš duchovní pastýř, poznaňský dominikán. Chybí nám zde v roce 800. výročí založení našeho Kazatelského Řádu. V našich srdcích však nechybí. Mám před očima ještě jiný obraz, z baziliky sv. Sabiny v Římě. Na něm klečí při obláčce sv. Jacek, bl. Česlav, patron Vroclavi a Jindřich Moravský. Přijímá je sám zakladatel sv. Otec Dominik. Po straně obláčky jsou dva biskupové: Ivo Ondrovaš z Krakova a biskup Ondřej z Prahy. Naše dějiny jsou především dějinami vzájemné spolupráce a pomoci. Křest našich národů stojí nejen za oslavu jubilea, ale především je důvodem k reflexi a inspiraci.

Můžeme vidět, jak úzké a důležité byly vzájemné česko-polské vztahy od počátku naší historie. Volba přijmout křest, měla stejný důvod jak v případě knížete Bořivoje, chotě sv. Ludmily, tak i knížete Měška I., chotě kněžny Doubravky.

Slovo křest ve slovanských jazycích je odvozeno z latinského crux, (či v němčině Kreuz). Přijetí křtu znamenalo pro naše slovanské národy přijetí vyšší kultury a civilizace. Příchod kněžny Doubravky do Polska znamenal i rozhodující krok v důsledku křtu, kterým bylo Polsko začleněno do společenství křesťanské kultury evropských národů. Symbolická je i stavba chrámů kněžnou Doubravkou: Svatý Vít v Hnězdně nám nejenom připomíná pražskou katedrálu svatého Víta, v té době rotundu, ve které již odpočíval Doubravčin strýc sv. Václav, sám stavitel chrámu. Podobně jako kostel Panny Marie v Poznani připomíná Bořivojův chrám Panny Marie, jehož základy nalézáme na 4. nádvoří Pražského hradu. Obě zasvěcení však mají hluboký historický a profetický ráz pro naše národy. Bořivojův kostel Panny Marie je připomínka cyrilometodějské misie na Velké Moravě a Paladia země České. Tato misie nalezla svůj ohlas i v Krakově. Rotunda sv. Víta, patrona otonské dynastie nás přivádí k hnězdenskému setkání v roce 1000, které vyrostlo z iniciativy sv. Vojtěcha, papeže Silvestra II. a císaře Oty III., což také přináší královskou korunu Polsku a novou mapu střední Evropy. Kostel Nejsvětější Trojice v Hnězdně ukazuje na klášterní výchovu v Řezně jak kněžny Doubravky, tak její sestry ct. Mlady, abatyše prvního kláštera v Čechách na Pražském hradě. Přivádí nás k rozhodujícímu období zrození křesťanské Evropy za vlády Karla Velikého a k epochálnímu dílu jáhna Alkuina, králova ministra, autora spisu o Nejsvětější Trojici, v jejímž jménu byli naši panovníci pokřtěni. Iroskotský původ jáhna Alkuina nám připomene i ústavu Irské republiky, která začíná díky patronu Irska sv. Patrikovi: „Ve jménu Nejsvětější Trojice“.

Máme-li překonat evropskou krizi a její hrozící rozpad, pak je zapotřebí se vracet k těmto kořenům, které byly položeny takovými muži, jako je Karel Veliký, muži zmíněného setkání v Hnězdně pod ochranou svatého Vojtěcha, skutečného patrona střední Evropy; římského císaře a českého krále Karla IV., či Vladislava II. Jagelonského, obnovitele Svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta v Praze a svatováclavské tradice. Tuto skutečnost připomněl při své nedávné návštěvě váš prezident Polské republiky Andrzej Duda, neboť platí slova prezidenta zakladatele Československé republiky T. G. Masaryka: „Státy žijí na základě idejí, na kterých byly založeny.“ Zde přichází ke slovu i český kronikář, biskup a děkan Svatovítské kapituly Kosmas, který hovoří o bratřích Čechovi a Lechovi, praotcích našich národů.

Připomínka křtu Polska zde na Lednici nám nejenom pomáhá pochopit naše vzájemné vztahy a dějiny, které nejsou představitelné bez křesťanství, ale znamená to také uvědomit si, jakou výraznou roli hrály v naší historii vzdělané a velkorysé ženy, jejichž vliv a aktivita vyrůstaly z hluboké víry a svatého života. Kéž by tomu bylo tak i dnes.

Homilie při oslavně Křtu Polska 1 050 let (r.966), Lednice, Polsko, 2016

+Dominik kardinál Duka

Záznam kázání v polštině: