Vážení přítomní,

nejprve bych chtěl poděkovat především představitelům měst a obcí za dlouholetou podporu a spolupráci, se kterou se církev setkává po listopadu 1989 v České republice. Především si vážím té skutečnosti, že sakrální stavby, nejenom kostely, jsou chápány jako důležitá součást kulturního dědictví naší země. Kostely pak především jsou přijímány jako dominanty, které nejenom pomáhají k vytváření siluety města či obce, ale spoluformují tvář krajiny tak typické pro země České koruny, tedy Čech, Moravy a Slezska. Není to pouze ideová stránka věci, ale i materiální a finanční podpora, mnohdy i pomoc při logistice a průběhu velkých generálních a středních oprav církevních staveb. Rovněž tak bych chtěl připomenout ochotu při kooperaci v případech obnovy památkových zón a rezervací.

Nejedná se však pouze o spolupráci v oblasti stavebně-organizační, jsem velice potěšen a vděčen za kooperaci při přípravě jubilejních výročí měst a obcí, různých kulturních a společenských aktivit. Myslím, že touto cestou spoluvytváříme obnovu demokratické společnosti, s plným vědomím lidské solidarity se zapojením se do principu subsidiarity. Společně takto překonáváme problémy migrace a znovunastolování občanské společnosti v nově vznikajících sídlištích a satelitních obcích. Za situace nebezpečného nárůstu extrémně radikálních skupin vyvolávajících nebezpečné tenze, jeví se mi tato spolupráce navýsost důležitou i v budoucnosti. Nově připravovaný zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) dostal svoji podobu díky vstřícnosti a spolupráci s vámi, s městy a obcemi ČR.

Jsem opravdu rád, že se poprvé v historii naší země nalezl konsensus mezi katolickou církví a ostatními křesťanskými církvemi spolu s Federací židovských obcí. Velkorysý přístup, snaha o porozumění ale i odčinění křivd z minulosti uvnitř náboženských pospolitostí, nemá obdobu ve světě a může být i výzvou. K tomuto kroku došlo díky také vašemu porozumění, kdy jsme konzultovali Svaz měst a obcí; došlo i k setkání s hejtmany a ke konzultacím s Agrární komorou ČR a Asociací soukromého zemědělství v ČR. Poděkování patří i státu, který v duchu právní kontinuity převzal plnou odpovědnost za vyrovnání, a původně církevní majetek, který se ocitl na základě rozhodnutí tehdejšího státu v jeho držení při konfiskaci z r. 1948, a  zůstává v rukou současných držitelů, měst, obcí, krajů, zemědělských objektů a soukromých osob. Tento zákon nastolí právní jistotu pro všechny a vytvoří i nové předpoklady pro efektivnější využívání zmíněného majetku. Nejedná se o žádné obdarovávání ani o nedůstojné obchody, ale o právně-ekonomické řešení, kterým bude učiněno zadost těm, kteří volali po finanční odluce církve od státu již po roce 1918. Rovněž tak je to odpověď na žádost těch, kteří odmítají, aby církve byly vypláceny ze státního rozpočtu. Nebudu vás zatěžovat čísly, ale chtěl bych zdůraznit, že se nejedná o žádný návrat do času c. k. monarchie ani do časů před druhou světovou válkou. Tak jako nebylo možné restituovat majetek těm, kteří o něj byli připraveni v době obou totalit, nejedná se o restituci církevního majetku, protože církve jsou solidární i s ostatními poškozenými a v jednání s vládními orgány snažily se o maximální vstřícnost vůči celé společnosti. Chtěl bych takto poděkovat všem, kteří se podíleli na návrhu tohoto zákona; vaše přítomnost je výpovědí o tom, že jsme byli v kontaktu s celým politickým spektrem naší společnosti, neboť vy, starostové měst a obcí, reprezentujete všechny politické strany, jak parlamentní i neparlamentní, tak i voliče nezávislých kandidátů.

Na závěr bych vás poprosil o pozorné prostudování zákona, který vás přesvědčí o mých slovech; proto vás prosím o podporu.