Dovolte mi, vážení přítomní, abych se k vám obrátil nejen jako český katolický primas, ale jako čestný občan tohoto krásného města  - Polné. Setkali jsme se u příležitosti obnovy zdejšího chrámu. Jí se účastnila Evropská unie, náš stát, místní samospráva i řada štědrých jednotlivců. Tato obnova ukazuje, že jako církev nejsme žádným skansenem, ale živým společenstvím, které dokáže rozeznat své historické kořeny, vážit si jich a spolupracovat na jejich zachování. Z nich pak bude vyrůstat řada krásných setkání i do budoucna.

Název Polné ovšem evokuje lidem znalým historie ostudnou kampaň zvanou „hilsneriáda.“ Falešné obvinění místního občana židovského původu, který měl údajně zavraždit Anežku Hrůzovou, si v ničem nezadalo s nechvalně proslulou dreyfusovou aférou ve Francii. A přesto dnes na tomto místě dokazujeme, že je možné, aby lidé dobré vůle spolupracovali. Jizva po nechutném pronásledování nevinného zůstane v národní paměti, ale Polná dnes může být hrdá na to, co její občané společně dokázali při obnově místního kostela.

Také my jsme jako katolická církev uměli přes různé historické problémy najít společnou řeč s našimi židovskými bratry a s evangelickými církvemi. Také naše spolupráce nechce skrývat stará nedorozumění, ale chce ukázat, že mnohem důležitější je společná porozumivá budoucnost. Ne každý v tomto státě naší nalezené jednotě rozumí, ne každý ji vítá.

Domnívám se, že právě na tomto místě, v Polné, mohu právem říci, že takovou jednotou a spoluprací naplňujeme také odkaz naše prezidenta Osvoboditele, Tomáše Garrigue Masaryka. Jako výrazná osobnost se postavil proti skandalizaci Židů, proti hilsneriádě. Nedbal na to, že mu to v očích veřejnosti spíše uškodí, protože jeho zájmem byla spravedlnost a pravda. Věřím, že tyto hodnoty chceme vyznávat i v současnosti.