„Pokud budou historici 20. století poctiví, poukážou na kontinuitu mezi nacismem a komunismem,“ říká kardinál Dominik Duka. Jak u konfidentů, zacházení s vězni, propagandy nebo ve zneužívání médií. Co je ale podle Duky jednoznačně odlišné, je vyrovnání Čechoslováků.
Vyrovnání s nacistickou diktaturou je prý pro nás lehčí. Přišla totiž v jiném odění i cizím jazyce. „Komunismus nebyl diktaturou dělnické třídy, ale totálním selháním našich elit, které se zhlédly v komunismu a stalinismu.“ Do rukou ideologů se dostaly školy, kultura a postupně celá společnost.
Lidé to vzdali...
„Jsem přesvědčen, že po porážce maďarské kontrarevoluce v roce 1956 většina národa rezignovala a přijala myšlenku komunismu na věčné časy,“ říká Duka. Lidé prý ale nemysleli na to, že se jednoho dne taky budou muset zodpovídat za to, jak se v této diktatuře chovali.
„To jsou věci, které se nedořešily. Vytáhlo se jen několik momentů z minulosti, které překryly ztrátu vlastní identity, národního demokratického ducha.“ Toho podle Duky hledáme ještě dnes. „Heslo liberální demokracie mne doslova irituje. Pokud totiž čtu spisy TGM, demokracie byla a je jen jedn
Kardinála pobouřilo rozhodnutí Evropského soudu ve Štrasbursku, podle kterého má každý podnikatel právo rozhodnout, co je a není náboženský symbol. „Považuji to za frapantní porušení lidských práv a náboženské svobody.“ Vadí mu i zákaz burek pro islámské ženy.
Podle Duky nejde o náboženský, ale kulturní a civilizační symbol. „Moje spolužačky tak kdysi chodily do školy. Připomíná mi to zákaz nosit křížky, který vydali komunisti,“ zlobí se. „Řečeno slovníkem totality: Tady máme plíživý návrat ideologických diktatur.“ Nebudou jednou v obcích kříže, protože můžou urážet nekřesťany?
