Kardinál Duka k předání dopisu čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi říká:
Jako představitel Římskokatolické církve nemohu nevidět osud bratří a sester naší církve v Čínské lidové republice. Pronásledování čínských věřících bylo mnohem krutější a bolestnější, než bylo za komunistického režimu u nás. Tak jako mně nikdy nebyl lhostejný osud kardinála Berana, nemůže mně být lhostejný ani osud kardinála Kunga. Význam a moc skupiny zemí BRICS (mezi nimiž hraje významnou roli se svým politickým systémem Čínská lidová republika), se kterými vstupuje do mnoha obchodních jednání jak Evropská unie, tak i země Severoatlantické aliance, tak vyvolává řadu otázek.
Podobně jako v naší zemi od 50. let komunistický režim respektoval a jednal pouze s organizací Mírového hnutí katolického duchovenstva, tak v Číně byl vytvořen všečínský mírový výbor katolíků, který byl zakládán za asistence členů zmíněného československého hnutí. Ve víru kulturní revoluce se ve vězení a koncentračních táborech ocitli kněží i obyčejní věřící. V tomto víru se ocitl také otec současného čínského prezidenta, i on sám.
Svou přítomnost na večeři s čínským prezidentem chápu jako manifestaci náboženské svobody. Chci, aby čínský host viděl, že v demokratické zemi je církev a věřící vůbec nedílnou současní společnosti. Kromě jiného byla moje přítomnost také příležitostí předat čínskému prezidentovi jako dar knihu představující průřez díla Bohuslava Reynka, která byla součástí výstavy o Bohuslavu Reynkovi v Pekingu. Výstavu Reynkových kreseb tehdy odmítal čínský ministr kultury. Poukazoval na náboženskou tematiku, která mu vadila. Po dlouhém a vytrvalém jednání však ustoupil a scénář výstavy přijal tak, jak byl navržen.
Spolu s touto knihou jsem čínskému prezidentovi předal také dopis, kde vysvětluji důvod výběru tohoto dárku, kde ale také vyslovuji svou prosbu o návrat náboženské svobody nejen pro katolické křesťany, ale pro všechny věřící, což však není možné bez respektování občanských a lidských práv v duchu rezoluce OSN z roku 1948. Politické změny a uvolnění v ekonomické a kulturně společenské oblasti dávají naději, že tato prosba může být respektována.
V dopise čínskému prezidentovi se odvolávám také na vlastní minulost: „Protože heslem našeho řádu je Veritas, tedy Pravda, dovolím si se vší vážností vyslovit prosbu, která plyne nejen z toho, že jsem dominikán a kardinál katolické církve, ale i z mých osobních zkušeností s komunistickým režimem, kdy jsem byl vězněn: Je pro mne velkou nadějí, že se v minulém roce v Číně uskutečnilo se svolením státních úřadů biskupské svěcení nového biskupa ve spolupráci s Vatikánem.“
V Čínské lidové republice se podle oficiálních zdrojů více než jedna třetina obyvatel hlásí k duchovnímu životu a k modlitbě. Patří mezi ně vedle budhistů či taoistů i téměř sto milionů křesťanů. Z nich je 12 milionů (někteří ovšem uvádějí i 20 milionů) věřících římskokatolické církve se 70 biskupy, kteří omezeně vykonávají svůj úřad, a 40 biskupů, kteří pracují v ilegalitě.
V dopise panu prezidentovi dále píši: „Prvními křesťanskými misionáři na jejím území (Číny) byli totiž členové Řádu františkánů a Řádu dominikánů, k nimž i já sám patřím. Není možno nepřipomenout misii Otců Řádu jezuitů a dílo Otce Matteo Ricci SJ, jako i přítomnost českého jezuity, matematika a astronoma Otce Karla Slavíčka SJ na dvoře čínských císařů, na jehož hrob položil věnec prezident Miloš Zeman při loňské návštěvě Čínské lidové republiky.“
Nechci k celé problematice přistupovat jako nezúčastněný komentátor, který velmi snadno zaujímá kritický postoj. Snažím se, nakolik je to možné, pomoci. Nemohu jinak, než jednat ve prospěch věřících křesťanů, resp. členů mé církve. Můj postoj odpovídá i církevní politice papeže Benedikta XVI. anebo současného papeže Františka.
Dominik kardinál Duka OP, předseda České biskupské konference a arcibiskup pražský
V Praze dne 29. března 2016
