Rád bych se ve svém komentáři vrátil k Pochodu pro život, kterého jsem se účastnil v Praze minulý týden. Řada z vás přijela i z Moravy, neváhali jste brzy ráno vstát a vydat se na cestu v tak důležité věci. Je to už po několikáté, kdy vás mohu obdivovat, protože vstát kolem druhé či třetí ranní hodiny, abyste byli v deset v katedrále je pro mnoho našich občanů nadlidský výkon.
Záznam pořadu:
Média přinesla zpravodajství o této akci celkem střízlivé, správně uváděla, že se jí účastnilo přes 4 000 lidí. Jen mne trochu mrzí, že většina titulků zněla tak, že šlo o akci „proti potratům“. My nejsme lidé reakční, ale akční. Při tomto pochodu šlo o pochod PRO život, pro rodinu. Ne nadarmo mají organizátoři jako jedno z hesel „Neodsuzujeme, pomáháme.“ Ano, žena se leckdy ocitá v nelehké situace ať už díky společnosti, nebo partnerovi. My nechceme takové ženy odsuzovat, ale nabídnout jim pomocnou ruku. Provozujeme řadu poraden a zařízení, kde je možné podpořit příchod nového děťátka na svět, i když okolnosti budou složité.
Tento ročník už byl šestnáctý a připomenul, že jen v minulém roce se nenarodilo u nás přes 21 000 dětí. Dětí, které tu mohly být, mohly mít jméno, mohly přinášet radost svým rodičům. Na jedné straně náš národ vymírá, respektive je udržován počet obyvatel jen díky přistěhovalcům, na druhé straně jsou tu stovky a tisíce manželství, která touží po dítěti a ono nepřichází. Budoucí rodiče pak podstupují martýrium lékařských zákroků jen proto, aby vytoužené dítě měli.
V neděli v pořadu Václava Moravce zaznělo z úst právničky tvrzení,že nemáme vlastně přesnou definici rodiny. Pak ovšem nevím, jak mohou být dětské přídavky a další rodinné právní vazby. Nejsem právník, ale museli jsme studovat slavného filozofa a teologa svatého Tomáše Akvinského. Díky jeho myšlenkám a náhledům si uvědomuji, že nejde ani tak o zákaz potratů, které naše společnost eufemisticky nazývá stále po socialisticku „umělé přerušení těhotenství“, ale že spíše jde o krizi rodiny jako takové. Možná vás jako posluchače ohromí, že už před staletími svatý Tomáš píše o tom, že ve skutečné fungující rodině má i sex své vlastní místo, zatímco dnes čteme ve vědeckých prognózách, že do dvaceti let už sex k reprodukci nebude třeba, vše se bude odehrávat řízeně, uměle, ve zkumavkách. Zřejmě nebude už třeba ani láska mezi dvěma lidmi, stačí vyplnit formulář a poslat objednávku na nové dítě s potřebnými parametry.
Podle statistik se polovina dětí rodí ve vztahu mimo skutečné manželství. Svátostné manželství s jeho rozhodnutím o věrnosti, výchově dětí a společné podpoře jednoho druhým i v nemoci a těžkostech je pokladem, který můžeme znovu přinášet do společnosti.
Když jsem tedy zmínil ony stařičké a v uvozovkách „zpátečnické“ názory svatého Tomáše, nedá mi to, abych nepřipomenul také občanský zákoník Rakouska – Uherska. V něm byla rodina definována jako třígenerační. Prarodiče, rodiče a jejich děti. Možná i to je dnešní příčina vztahu či spíše nevztahu mladé generace ke starým lidem, k prarodičům.
Pochod pro život je tedy pozitivní záležitostí. Otevírá spoustu témat, přináší mnoho otázek, o kterých bychom měli jako věřící přemýšlet. Možná právě dnešní situace vymírající Evropy otevírá šanci pro naši podporu celým a dobře fungujícím rodinám. Šanci, kterou za rozumnou bude považovat stále více lidí, i těch, kdo život z víry teprve hledají.
Příspěvek nahrán pro Radio Proglas. Vysílá se pravidelně v sobotu v 7.30 a 18.20, reprízuje v neděli v noci v 1.45 a v pondělí v 10 hodin.
Další odkazy:
Kázání kardinála Duky z Pochodu za život 2016
Pochod pro život
Záznam České televize z pochodu
