Nepochybuji o tom, že se děti těší na prázdniny stejně, jako jsme se kdysi těšívali my. Nejezdili jsme sice někam daleko, většinou k prarodičům na venkov, ale kromě dnů volna, pozdního vstávání jsme si užívali sbírání jahod, malin či borůvek, poznávali nové kamarády a nový svět na vsi. Když pršelo, četli jsme si, nebo si hráli s ostatními. Nechci, aby to vypadalo nostalgicky a mravoučně, kdybych začal mluvit o tom, že nebyla televize, nebyly počítače a tak jsme – chtě nechtě – museli hovořit s ostatními lidmi kolem nás.

         Prázdniny jsou tak velkou příležitostí pro rodiče i děti, mohou spolu strávit více času, najít k sobě cestu. Někdy ale poznají, jak moc si jsou vzdáleni, přestože celý rok jinak žijí vedle sebe ve společné domácnosti. Ano, „vedle sebe“, nikoliv „spolu“. V tom bývá kámen úrazu. S potěšením a radostí vidím, že rodiče se opravdu svým dětem velice věnují o víkendech, i o prázdninách, kdy si vezmou dovolenou a vyrazí s dětmi z města ven, na výlety a podobně. Velmi mne oslovil zajímavý zážitek mladých mužů z jedné brněnské farnosti – kdysi spolu ministrovávali, pak absolvovali různé školy, jejich cesty se rozešly a bydlí i v různých městech. Po letech vzali své děti, někteří mají dvě i tři, a vyrazili na společný tábor na venkovskou faru. Maminky nechali doma, aby si odpočinuly a tatínkové vymysleli program a celý týden se věnovali dětem. S pobavením jsem si prohlížel fotografie tatínků na začátku tábora a na konci. Věřím, že oni i děti na takové prázdniny nezapomenou.

         Prázdniny se tak nazývají proto, že je prázdno od školy, ne ale od výchovy, právě té rodinné. Jejich začátek nás vede často k úvaze nad stavem školství, vzděláním a výchovou. Nová paní ministryně školství zdůrazňuje potřebu dobrého studia matematiky. Myslím ale, že především je třeba věnovat velkou pozornost přípravě samotných učitelů. Jen tak mohou zaujmout někoho pro svůj obor, oslovit své žáky a nechat v nich týž dojem, který i my starší máme po letech, když vzpomínáme na své vzácné učitele. Často se říká,že práce učitele je špatně finančně ohodnocena. V mnohém je to jistě pravda, ale samotné zvýšení platů těžko povede ke zkvalitnění jejich práce. Prestiž povolání učitele znamená nejen, že jde o úctyhodnou a namáhavou práci, ale i to,že učitel získává autoritu, kterou je třeba ocenit. Doufejme tedy, že učitelé budou mít tak dobré platy, aby se tomuto povolání mohlo věnovat i více mužů, podobných těm brněnským tatínkům. A že rodiče s učiteli budou zajedno, aby se nenarušovala jejich autorita.

         Přeji vám všem krásné slunečné prázdniny a čas dovolených. Čas, který můžeme věnovat nejen svému zotavení, ale naslouchání a hovorům s druhými lidmi.

Pro Radio Proglas: Dominik Duka

Příspěvek nahrán pro Radio Proglas. Vysílá se pravidelně v sobotu v 7.30 a 18.20, reprízuje v neděli v noci v 1.45 a v pondělí v 10 hodin.