Návštěvou Hnězdna Dominik Duka navázal na oslavu svátku sv. Vojtěcha v katedrále sv. Víta z 23 dubna. Při bohoslužbě vyzdvihl vzor svatého Vojtěcha pro kněžské povolání: „Svatý Vojtěch, první Evropan z naší země, je postava Dobrého pastýře, model kněžské služby pro biskupy, kněze i jáhny, rovněž i pro řeholníky“. Odkaz svatého Vojtěcha zůstává nejenom živý, ale dokonce nabírá v současné sjednocující se Evropě na naléhavosti. „Svatovojtěšská tradice je jediná, kterou se nepodařilo nijak zneužít. Není to pouze poutní novéna na Libici – svatý Vojtěch se stal postavou ideově sdružující země visegrádské čtyřky.“
Sv. Vojtěch se narodil kolem roku 956 na slavníkovském hradě Libici. Po studiích na škole při magdeburské katedrále působil při pražském kostele. Po brzké smrti prvního pražského biskupa Dětmara byl v roce 982 na Levém Hradci zvolen biskupem. Biskupský úřad pak přijal z rukou císaře Oty II. v roce 983 ve Veroně od mohučského arcibiskupa Willigise. Dvakrát pobýval v Římě v klášteře sv. Alexia a Bonifáce na Aventinu, kde se stal v roce 990 mnichem. S podporou knížete Boleslava II. založil v roce 993 na Břevnově první mužský klášter v českých zemích. V roce 997 podnikl misijní cestu do Pruska, kde 23. dubna zemřel mučednickou smrtí. Ostatky sv. Vojtěcha pak byly načas uloženy v polském Hnězdně, v sídelním městě Boleslava Chrabrého, který je vykoupil od Prusů. Do Čech pak odvezl ostatky sv. Vojtěcha český kníže Břetislav I.
Sv. Vojtěch se snažil navázat na velkomoravskou tradici Metodějova na říši nezávislého arcibiskupství, podřízeného pouze papeži. Program vytvoření „národních“ církví v rámci rodiny křesťanských panovníků pod patronátem vrchní vlády římského císaře propagoval hlavně v rámci svých úzkých styků s polským panovníkem Měškem I., uherským Štěpánem i s císařem Otou III. Výsledkem jeho úsilí bylo založení uherského arcibiskupství při katedrále sv. Vojtěcha v Ostřihomi v roce 1000 a arcibiskupství sv. Vojtěcha v Hnězdně. Církev a český národ v jeho postavě získaly světce evropského formátu, jehož politicko-náboženská vize rovnoprávných křesťanských národů určuje uspořádání střední Evropy dodnes.
Úcta věnovaná v Polsku svatému Vojtěchu ožila díky dvěma návštěvám Jana Pavla II. v letech 1979 a 1997 i díky oslavám tisíce let od jeho smrti (1997). Jako svatý ještě nerozdělené církve se stal díky papeži Janu Pavlovi II. patronem sjednocené Evropy.
(jne)
S použitím textu z www.apha.cz
