Dominik kardinál Duka OP 
arcibiskup pražský

Pastýřský list kardinála Berana 2.2. 1948

11. listopadu 2019
Dokumenty

 

PASTÝŘSKÝ LIST — ÚNOR 1948

datum vydání: 2. 2. 1948
 datum přečtení: neuvedeno
autor: Josef Beran, arcibiskup
uveřejněn: neuvedeno

V Kristu nejmilejší!

Až bude v Čechách nejhůře, má býti podle dávné pověsti nalezen již tak dlouho hledaný hrob naší bl. Anežky. Třebaže tolik toužíme, aby konečně už byly vypátrány ostatky bl. Anežky, třebaže se na ten úmysl i modlíme, přece si na druhé straně nepřejeme, aby poměry v Čechách i v celém našem státě ve zhoršení dospívaly k vrcholu. Nemůžeme však říci, že by poměry naše nebyly těžké. Jsou smutné, velmi smutné, takové, jakých si nezasloužil náš dobrý lid po tak smutných a těžkých utrpeních. Máme proto malomyslnět? Máme my kněží ztrácet chuť k práci a činnosti? Jsme čeští kněží, Zůstaneme věrni svému národu i v dobách nejkrutějších. Zůstaneme věrni i své Církvi u vědomí, že právě věrností své Církvi nejvíce prospějeme svému lidu!

Církev sv. má přislíbení svého Zakladatele: „A brány pekelné ji nepřemohou" (Mt. 16, 18), přislíbení Krista, jenž jindy, řekl: „Důvěřujte, já jsem pře-mohl svět!" (Jan 16, 33), Sv. Jan jako by vykládal tento výrok svého Mistra, na-psal v I. epištole (4, 4): „Všecko, co se zrodilo z Boha, přemáhá svět." (v. 5.) „Kdo však přemáhá svět, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží?" Ano, přemůžeme svět vírou, vírou ve jméno Ježíš, vírou ve jméno Boha, vírou účinnou, vírou skutky dokazovanou, neboť „víra bez skutků je mrtva" (Jakub 2,17 a nn.). A tím pomůžeme i své vlasti.

 Doba svatopostní je dobou oživení náboženské horlivosti. Využijme dobře této doby jak k vlastnímu posilnění, tak i k posilnění duší nám svěřených! V začátek postu spadá svátek bl. Anežky. Neříká nám nic její světlý příklad? Co nám po ní zbylo? Co nám ji připomíná?

1. Zpustlý klášter na Františku. — Je to hanba nás Čechů, ne na posledním místě nás českých katolíků, že toto památné místo je dosud v rozvalinách. „České Assisi." — Jak by si takové památky vážili jinde! Než kolik let musel čekat chrám svatovítský na své dokončení? Millennium svatováclavské bylo vzpruhou. A chrám byl do r. 1929 dobudován. Musí být podobnou vzpruhou i snaha všech upřímných Čechů a Slováků, aby co nejvíce bylo urychleno svatořečení té, kterou chtěl již Karel IV. mít oslavenou na oltářích. Přičiňme se, aby práce na obnově dědictví Anežčina co nejvíce pokračovala. Podejte pomocnou ruku všem, kdož o tuto obnovu usilují! Hojnými příspěvky nahrazujte pokání, když vzhledem k poměrům současným i letos ještě je půst omezen na Popeleční středu a Velký pátek.

 Ale zamysleme se ještě nad jinou okolností! Zpustošení kláštera Anežčina bylo výsledkem bratrovražedných bojů! Je bolestný pohled na rozvaliny měst a chrámů v Rusku, Polsku, Anglii i jinde v Evropě, ale spoušť tuto zavinila zloba nepřátel. Tím smutnější je zpustošení zaviněné bratrovražednými boji. Není to hrozné memento i pro dobu naši? Kdo rozdmychuje bratrovražedné boje u nás, je největším nepřítelem národa! A jsou, kteří je rozdmychují! Neskrývejte se za lid! Lid, ten dobrý náš lid, si nepřeje toho, co mu přičítáte! Je bratrovražedný boj i vedený jazykem: pomluvou, osočováním, udáváním, jež není oprávněné. Milí bratři! Na kazatelně, ve zpovědnici a kde jen můžete, hleďte působit na své svěřené, aby prohlédli, a poznali, kdo jsou jeho nepřátelé. Urovnávejte rozbroje v rodinách, osadách, ve veřejném životě. My kněží musíme být nejen hlasateli, ale i spolutvůrci míru. Věnujme svrchovanou péči této službě svému lidu a svému národu v době svatopostní!

2. Blahoslavenou Anežku nám dále připomíná řád Křižovníků, jí založený. Český, rytířský řád, řád špitálníků. Jsem vděčen tomu řádu, že pro český národ i pro Církev sv. u nás tolik dobrého vykonal. Kéž by i řady jeho byly rozhojněny novým zdatným dorostem! Vždy se osvědčil jako český řád, rytířský řád, který nezapomněl na svůj účel - mírnit bídu strádajících. Ale tento odkaz bl. Anežky platí i pro nás všechny. Všichni, každý z nás, musí být českým rytířem, plným pochopení pro potřeby bližních a plným lásky k trpícím. Už v promluvě na svá-tek sv. Václava jsem to zdůraznil. Nezapomínejte! Použijte všech možností doby svatopostní a vychovávejte zejména mládež v duchu české rytířskosti. České -uvědoměle národní a vlastenecké, a rytířskosti v plném slova smyslu. Rytíř mu-sil si uchovat svůj štít čistý, bezúhonný, věrností k Marii Panně se zavazovat hájit čest a důstojnost ženy a přísahal přispět vždy k pomoci na obhájení víry.

Mládeži drahá! Bez víry a prakticky žitého náboženství neuhájíš si svůj štít čistý a bezúhonný! Místo abys pomáhala zvýšit čest a důstojnost ženy v bláto šlapané v tisku, v divadle, v kinech a v životě vůbec - neomlouváš svou slabostí své jednání úplně přizpůsobené zbahnilosti doby? Láska k Marii Panně i zde bude oporou v tvém úsilí o nápravu mravů. A boj za víru? Je stejně čestný jako boj za národní přesvědčení. Kdo nezradí víru, jistě nikdy nezradí ani svůj národ! Konečně láska k potřebným? Znovu připomínám, že právě doba postní nás zavazuje nezanedbat žádné příležitosti ke skutkům tělesného i duchovního milosrdenství, k těm skutkům, jimž přislíbil Ježíš Kristus odplatu veřejnou v den soudu posledního, který i sebe sama ztotožnil s potřebnými v památných slovech: „Cožkoliv jste učinili jednomu z nejmenších mých bratří, mně jste učinili!" (Mt. 25, 40).

3. Kříž u Karmelitek. Nebudou všichni vědět, že kostel Karmelitek na Hradčanech skrývá vzácnou památku na bl. Anežku. Hned proti vchodu na stěně visí velký kříž, nápadný krvavými ranami na kolenou. Podle dávného podání před tímto křížem v klášterní chodbě se modlila bl. Anežka ve chvíli, kdy na Moravském poli umíral její synovec Přemysl Otakar II. posetý ranami. Před tím-to křížem, v této pro český národ tak osudné chvíli, se modlila za český lid. Svatý kříž v době postní zvlášť musí býti uctíván. Slovy, písněmi, modlitbami, ale hlavně životem. Kříž Kristův zvítězil nad křížem hákovým, kříž Kristův vítězí nade všemi, kdož proti kříži bojují. Satan byl, jest a bude vždy vůdcem odpůrců kříže. Milujme Kristův kříž, milujme jej i ve svých životních křížích! Bolestí a utrpením na kříž Kristův přibiti, statečně plňme své povinnosti! A pod křížem Kristovým vroucně prosme za vítězství pravdy v našem národě. Vítězství lži by znovu na náš národ uvalilo pohromu doby braniborské. Uctívejme kříž s naší světicí bl. Anežkou a prosme ji, aby svou přímluvou oddálila od našeho národa tresty, jež nevědomostí, a žel Bohu, někdy i zlobou znovu přivolávají ti, kdož slouží ďáblu a ne Kristu. A. spojte tyto své modlitby i s modlitbami mými, jež s vámi obětuji za drahý český národ vždy, kdykoliv mohu, v kostele Karnelitek před křížem Anežčiným.

V Kristu nejmilejší! Doba svatopostní je dobou spásy. Proto dobou spásy, že je dobou kajícnosti. Prožívejme ji v duchu bl. Anežky České a pod její ochranou! My kněží musíme předcházet dobrým příkladem duším nám svěřeným. Modleme se vroucněji a pozorněji svaté officium, modlitbu Církve za Církev. Buďme vřelejší při oběti nejsvětější, kdy ve spojení s Bolestnou Pannou Marií svoláváme předrahou Krev Ježíšovu na svůj lid! Uctívejme sv. Kristův kříž celým svým životem, svědomitým plněním přikázání Božích i stavovských povinností, i oběťmi upřímné lásky blíženské. Budou-li všechny tyto skutky vykoná-vány ve stavu milosti posvěcující — a řádná sv. zpověď' velikonoční nám stav této Boží milosti zajistí — přinese doba postní smír uráženému Srdci Božímu, a radost velikonoční jistě bude zárukou vítězství Kristovy pravdy, vítězství, jež jedině může národu našemu zabezpečiti klid a trvalý mír. Amen.

Necht' vám všem žehná Trojjediný Bůh + Otec  + Syn + a Duch Svatý.

Amen.

                Dáno v Praze na Hradčanech 2. února 1948.

+ Josef, arcibiskup

 

31. bodů Augustina Navrátila

Anežka - výběr textů.pdf