Náboženství a migrace je téma, které vnitřně souvisí nejen s dějinami lidstva, ale je součástí jeho pradějin. Otevřeme-li Bibli, na prvních stránkách čteme o vyhnání srv. Gn 3,24 – JBČ „Vyhostil člověka.“ …

Nechci zasahovat do referátů našich biblistů, doc. J. Brože, či ThDr. Jančoviče. Tak jako je otázka náboženská, tak před námi stojí otázka migrace, která je součástí lidského života. Ať již meditujeme Genezi, či celou Bibli, nebo s antropology řešíme problém lidstva. Otázka nezní, zda zahrada Eden, či kolébka lidstva v Etiopii, respektive ve východní Africe.

Analogicky stojíme před problémem, který není uchopitelný a řešitelný in genere. Pohyb lidí v dějinách je skutečností, která vyrůstá ze zákonitosti života, katastrof, válek, tyranie, či dokonce z problémů kriminality. Migrační krize, či problém, který je faktem, chcete-li výzvou, ale i ohrožením je jedině řešitelný, když začneme tento obecný jev analyzovat. Bene distinguit, bene docet, říká staré přísloví. Znamená to rozlišit jednotlivé kategorie tohoto jevu.

a)      Kdo je uprchlík a proč musí utíkat? Jaká jsou jeho práva a povinnosti?
1.       Mluvíme o vyhnancích, ale i zde musíme rozlišovat mezi těmi, kteří jsou vyháněni z nespravedlivého důvodu (náboženství, etnický původ, politické důvody apod.) a zda si zachraňuje život a lidskou důstojnost.

2.       Mluvíme také o vyhnancích, kteří jsou takto trestáni za své činy. A to spravedlivě, nebo nad míru drakonicky – unikají tak spravedlnosti.

b)      Kdo je migrant, či běženec:
1.       Odchází ze svého rozhodnutí, především z důvodu nesnesitelné situace, katastrofy, nefunkčnosti státní infrastruktury z důvodů ekonomických, bezpečnostních, kulturních.

2.       Odchází, protože hledá lepší podmínky nebo výhody, o které se však v příchozí zemi nezasloužil. K tomu rozhodnutí byl získán agenturami, které si z této nabídky učinily byznys, nebo se stal obětí lákavých nabídek, kterými některé instituce, či dokonce vlády řeší bez dlouhodobé perspektivy své neřešené, nebo špatně řešené problémy.

Tyto naznačené formy pohybu obyvatelstva jsou výzvou, ale mohou se v naznačených formách či důvodech stát i hrozbou, nebo dokonce katastrofou. Výzva, kterou před nás staví, je následující:

1.      Dosvědčit pravdivost naší víry a věrnost zlatému pravidlu Ježíše Krista Mt 7,12. Je to především úkol pro naši Diakonii, resp. Charitu. Ptám se, zda tak činíme? Plnou vahou svého úřadu tvrdím, že ano!

2.      Církev po II. vatikánském koncilu, jako i při formování EU staví svou činnost na kooperačním modelu a zde přichází otázka naší spolupráce v důsledku celé sofistiky daného jevu:

a)      Zodpovědnost za jednání a jeho dopady v prostoru světa, kde se vytváří situace ke zrodu uprchlictví, to jsou diktatury, války, persekuce, vykořisťování, či morální rozklad. To znamená, nestačí vést pouze diskuse, protestovat, ale také hledat cestu, jak pomoci na místě. Jaká je zde naše činnost? Charitní a zdravotní pomoc na místě je bezpodmínečně nutná, jako i přítomnost při konkrétních jednáních. Je to úkol, který se přenáší na nunciatury, či v naší účasti při politických vojenských a hospodářských projektech. To je také i důvod přítomnosti našich vojenských kaplanů na místě. Jestliže známe plány džihádistů, a nejedná se pouze o IS, ale o celou škálu organizací a hnutí hlásících se k radikálnímu Islámu, je třeba usilovat o naplňování lidských práv a mezinárodních demokratických dohod s islámskými státy. Zde je povinnost Církve říci své NE vládám, institucím, jako i EU a ukázat, jakým způsobem selhaly.

b)      Jediným způsobem, jak dosáhnou důstojného života v zemích, v kterých není možné žít život odpovídající lidské důstojnosti, kde není zabezpečena svoboda, je řešení pomocí regulace zmíněné migrace, kde nejenom přihlížíme k dobru postižených, ale také nutně chráníme obyvatelstvo hostitelských zemí.

Neregulovaná migrace v celé historii lidstva vždy přinášela násilí, války, ekonomický a kulturně-společenský propad. Toto nám potvrdí každý historik, či archeolog. Nový Svět (americký kontinent) vznikl z regulované, to je kontrolované migrace. Pokud došlo k násilným střetům, to je zmíněný střet civilizací a kultur, musíme si uvědomit jejich příčinu. Je tedy nutné s tímto nebezpečím se vyrovnat. Při nepřipravené a neperspektivní migraci může dojít k desintegraci celé společnosti. Zkušenost a současný stav imigrace v zemích západní Evropy jsou jistým varováním.

Můžeme konstatovat, že v současné době vidíme kroky, které vedou k nápravě závažných chyb a které jsou také výzvou k reformě EU a politiky některých zemí, ale i dalších institucí. Dovolím si předložit k textu prohlášení ČBK z Hejnic s prosbou o reflektování toho, co bylo řečeno i napsáno. Tato konference by se také měla stát naším slovem k danému fenoménu.

Bratislava, 21. února 2017

 +Dominik kardinál Duka OP

                                                                      Arcibiskup pražský a primas český

Videozáznam:

Externí odkazy:
Fotografie z mezinárodního semináře "Náboženství a migrace" v Bratislavě 21. února 2017
Program konference

Související:
Stanovisko ČBK k migrační krizi
Komentář k výročí teroristických útoků na redakci časopisu Charlie Hebdo v Paříži
Glosa k teroristickému útoku v Paříži
Rozhovor pro Lidové noviny
Interview Daniely Drtinové s kardinálem Dominikem Duko o islámu a křesťanství