Kralupy nad Vltavou se tak připojily k dalším městům po celém světě, kde postupně bude typické arménské umělecké dílo umístěno jako památka na první genocidu 20. století.

Iniciátorem celého projektu je Telman Nersisjan, rodák z Arménie, který ale celý svůj život žije v Kralupech nad Vltavou. Jeho rodiče uprchli ze země zmítané válkou v roce 1993, když mu bylo pouhých několik měsíců. Nersisjan nechal dílo na své náklady v Arménii vyrobit, následně zajistil jeho transport a umístění v kralupském parku.

„Arménská genocida se, ač to na první pohled není zřejmé, dotýká i nás tady v České republice. Armény a Čechy pojí velice podobná historická zkušenost. Pod pojmem arménská genocida si totiž můžeme představit stejné hrůzné praktiky, které používali nacisté za holokaustu,“ vysvětluje Nersisjan.

 „I proto bych si přál, aby křížový kamen stanul po boku dalších kralupských památek, jako jsou památník mistra Jana Husa nebo pomníky světových válek. Aby se stal součástí kralupské kultury a mementem zločinů a zbytečně ztracených lidských životů, kterým je třeba do budoucna zabránit,“ dodává Nersisjan.

Systematické zabíjení a deportace arménského obyvatelstva začátkem 20. století osmanskými Turky uznávají za genocidu desítky států, včetně České republiky. Americký prezident oficiálně označil tyto zločiny genocidou letos v dubnu. Jeho předchůdci se používání termínu obávali kvůli obavám z reakce spojeneckého Turecka.

Arménie je považována za jednu z nejstarších křesťanských civilizací světa. Arménské království dokonce jako první na světě přijalo křesťanství jakožto státní náboženství.

Zdobené kamenné stély s křížem, tzv. chačkary, se v Arménii tesají již přes tisíc let. Právě u nich si arménské komunity po celém světě každoročně 24.4. připomínají výročí genocidy. Její historické souvislosti ozřejmil při slavnostním odhalování pomníku Marek Jandák z Univerzity Karlovy, autor publikace Arménská genocida: Příčiny, průběh a osobní svědectví událostí z let 1915-1922. Akce se konala za podpory Města Kralupy nad Vltavou.