Milí přátelé,

sestry a bratři,

čtenářky a čtenáři těchto řádků,

v těsném předstihu před začátkem velikonočního třídenní bych Vám rád všem popřál usebrané, smysluplné a radostné prožití velikonoční slavnosti, která odpovídá a dodává naději a vnitřní radost ve chvílích, kdy se ptáme po smysluplnosti našeho života, po smyslu nemoci, bolesti, utrpení i smrti. Mnohým z nás se zdá, že již toho bylo dost. Po dvou letech kovidové epidemie, která ještě zcela nevyhasla, přichází válečná vřava způsobená napadením Ukrajiny. Více jak šestitýdenní válečný konflikt začíná devastovat ekonomickou situaci nejenom v našem státě ale i u sousedů a zasahuje do života především těch, kteří neoplývají majetkem a penězi. Stoupající ceny energií a potravin u mnohých z Vás vyvolávají úzkost. Chtěl bych ujistit, že naše církev a my křesťané na Vás nejenom myslíme, ale také se modlíme za mír, za návrat pořádku a potřebného ekonomického rozvoje. Chceme však také, nakolik nám to naše možnosti dovolí, pomáhat Vám i válečným uprchlíkům. Věřte, že platí přísloví „kdo rychle dává, dvakrát dává“ a nepřijde zkrátka. Nalezneme-li v našem nitru pevnou kotvu, která se opírá o víru, naději a lásku, překonáme všechny tyto překážky a budeme o to pevnější i šťastnější. Velikonoce nejsou folklór ale skutečnost, která nás přesvědčuje o tom, že smysluplnost našeho života je v odvaze, v pravé naději a lásce. Končím své řádky slovy velikonočního pozdravu: Kristus vstal z mrtvých! Vpravdě vstal z mrtvých! A také i my povstaneme z marasmu a zmatku současné doby. Odvážní a stateční jsou pro nás povzbuzením. Víme kolik toho v životě této země i ve svém osobním životě zažili generace našich prarodičů, rodičů a naši starší spoluobčané. Na jejich svědectví a rozumnost pravé víry se odvolávám.

Dominik kardinál Duka OP

arcibiskup pražský