Dominik kardinál Duka OP 
emeritní arcibiskup pražský

Narozeninové setkání s arménským velvyslancem

Setkání s arménským velvyslancem

Kardinál Dominik Duka se v den svých 78. narozenin, v pondělí 26. dubna 2021 sešel s arménským velvyslancem Ashot Hovakimianem.

26. dubna 2021
Arcibiskup v médiích

 

Obsahem setkání kardinála Duky s dr. Ashotem Hovakimianem dne 26. dubna 2021 se stala debata o nejnovějším posunu situace arménské komunity v oblasti Náhorního Karabachu. Kardinál Dominik Duka v této souvislosti uvítal krok prezidenta USA Joe Bidena, který předcházející víkend, v sobotu 24. dubna 2021 formálně uznal systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky Osmanské říše během první světové války za genocidu. Kardinál Duka nadále před zástupcem Arménské republiky vyjádřil naději, že krok americké administrativy napomůže arménské menšině v oblasti ázerbajdžánského Náhorního Karabachu ve snaze o plné uznání svých práv a při zajištění své bezpečnosti.

Kardinál Dominik Duka je dlouhodobým kritikem nedostatečného postupu nejenom české vlády, ale i vlád a politických struktur ze zemí západní Evropy vůči situaci arménské komunity v kavkazské oblasti. Zvláště kritizuje nezájem, se kterým se situace jedné z nejstarších křesťanských komunit na světě v tamní oblasti setkává. V dopise adresovaném 15. listopadu 2021 arménskému velvyslanci na podoru jeho národa mimo jiné vyjádřil solidaritu s arménským lidem slovy "žijeme ve smutné době, která se především věnuje bezpředmětným problémům a vytváření pseudosenzací, ale skutečné problémy, tragédie, zůstávají bez povšimnutí, anebo se stávají jen součástí bombastických prohlášení." V roce 2016 pak v dopise adresovaném tehdejšímu velvyslanci Arménie v ČR Serži Sarkisjanemu vyjádřil svůj dík k záměru prezidenta ČR Zemana, aby i Česká republika "vyjádřila svůj postoj ke genocidě z doby před sto jedna lety".

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR sice 25. dubna 2017 na své 56. schůzi schválila usnesení, ve kterém mimo jiné odsoudila i násilí vůči Arménům na osmanském území za 1. světové války, přičemž užila termínu genocida, nicméně oficiálnímu uznání těchto zločinů za genocidu se ze strany českého parlamentu zatím nedostalo. Arménskou genocidu akceptuje v současné době přes 20 států světa, jako například Německo, Francie, Rusko, Slovensko nebo Nizozemsko.

(jne)