Maďarský premiér Orbán navštívil kardinála Duku

V Arcibiskupském paláci se 30, listopadu setkali na přátelské návštěvě kardinál Duka a premiér Maďarské republiky Viktor Orbán. Pan premiér si v kapli arcibiskupství prohlédl originál arpádovského meče, který je součástí korunovačních klenotů. Kardinál zdůraznil tradici kontaktů mezi oběma národy.

3. prosince 2018
Arcibiskup v médiích

Kontakty mezi Čechy a Maďary probíhají již od příchodu maďarských kmenů vedených Arpádem do Karpatské kotliny v roce 896. Svatý Vojtěch biřmoval zakladatele maďarského státu svatého Štěpána. Z Vojtěchových žáků sehrál nejvýznamnější roli při christianizaci ranně středověkých Uher břevnovský mnich Anastasius, který se stal prvním opatem benediktinského opatství v Pannonhalmě a později i arcibiskupem v Ostřihomi. Anastasius údajně přivezl z Říma sv. Štepánovi od papeže Silvestra III královskou korunu. Opatství v Pannonhalmě, které funguje dodnes, se stalo od dob Anastasiových střediskem svatovojtěšského kultu. Inspirace svatovojtěšskou tradicí je patrná v uherském barokním umění a i klasickém maďarském malířství 19. století. Památku sv. Vojtěcha uctívá i současná maďarská katolická církev.

Mezi středověkými vládnoucími rody Přemyslovců a Arpádovců byly vždy intenzivní kontakty s četnými dynastickými sňatky. Například český kníže Vratislav si vzal v polovině 11. století za manželku dceru uherského krále Ondřeje I. Adleytu. Manželku z rodu Arpádovců měl také Přemysl Otakar I. Přemysl Otakar II. se ucházel o dceru významného maďarského krále Bély IV. Markétu. Ze sňatku nakonec sešlo a Béla IV. dal pro svou dceru vystavět dominikánský klášter. Markéta byla blahořečena /Szent Margit/ a stala se stejným symbolem ženské charity jako její současnice sv. Anežka česká. Poslední český král z rodu Přemyslovců Václav III. byl roku 1301 ve Stoličném Bělehradě (Székesfehérvár) korunován uherským králem jako Ladislav V.

Když Maďaři pořádali v r. 1896 při příležitosti milénia založení svého státu slavnostní výstavu korunovačních klenotů, zjistilo se, že tzv. arpádovský meč, který je součástí korunovačních klenotů, je pouze kopií a jeho originál se nachází v Čechách. Obrátili se tehdy na české úřady s žádostí o jeho zapůjčení. Existují tři verze vysvětlení. Tou nejpravděpodobnější je, že si české vojsko odvezlo meč jako válečnou kořist v době, kdy v Uhrách vypuklo povstání proti Václavu III., kterému jeho otec Václav II. z Prahy vyslal na pomoc velkou vojenskou výpravu.

V roce 1335 dochází nedaleko Budína na královském hradě Visegrád k památné schůzce tří středoevropských králů. Polský král Kazimír III, český král Jan Lucemburský a uherský král Karel Robert jednají za přítomnosti několika vévodů z německé říše o záležitostech obchodních, finančních a řeší územně-dynastické spory. Schůzka, které se zúčastnil i syn Jana Lucemburského pozdější český král a římský císař Karel IV, trvala několik dní a zajistila v této části střední Evropy mír na několik desetiletí.

Druhorozený syn Karla IV. Zikmund byl kromě císařského nositelem i uherského a českého královského titulu. V roce 1461 byla dcera Jiřího z Poděbrad Kateřina provdána za Matyáše Hunyadiho (Korvína). Oba králové se snažili o integraci střední Evropy a za jejich panování docházelo ke kontaktům českých a maďarských humanistů. V době po Bílé Hoře se mnoho uprchlíků z Čech usazovalo v Uhrách. V letech 1650 - 1654 pobýval na pozvání rodiny Rákocziových v Šarišškém Potoce (Sárospatak) J. A. Komenský, který zde napsal díla Schola ludus a Orbis Pictus.

Stanislav Zeman